V pondělí 16. prosince, přesně deset dní před premiérou druhé řady seriálu Hra na oliheň (Squid Game), se ve stanicích pražského metra děly věci. Známé osobnosti v čele s Mikýřem si totiž s cestujícími MHD zahráli hru ddakji, kterou tvůrci Hry na oliheň verbovali hráče do smrtící arény.
Už 26. prosince vyjde druhá řada dosud nejúspěšnějšího seriálu Netflixu Hra na oliheň (Squid Game). Ještě před tím však Netflix naplno rozjíždí všechny možné promo akce, aby seriál propagoval. A nevyhnuly se ani Česku. V Praze se v pondělí 16. prosince odehrával takzvaný „nábor do Hry na oliheň“.
Pamatujete na hru ddakji, kterou hrál Gi-hun v první řadě seriálu Hra na oliheň v metru? Šlo o to, že on a náborář měli každý jednu barvu obálky. Kdyby se Gi-hunovi podařilo náborářovu obálku převrátit, vyhrál by sto tisíc wonů. Jelikož se mu to ale nepodařilo, dostal kartičku s nabídkou zúčastnit se Hry na oliheň.
ČTĚTE TAKÉ: Bridgertonovi v Praze: Průhonický park se proměnil v zahradní slavnost seriálu Netflixu
A přesně tuto hru si v pražském metru s cestujícími integrovanou dopravou zahráli Martin Mikyska alias Mikýř, Chili Ta, Iva Pazderková, herečka Anna Jiřina Daňhelová a youtuberka a tiktokerka Tereza Kovářová. Každý z nich hrál hru v jiné stanici metra a prvních pět výherců, kteří nad nimi v ddakji vyhráli, si odnesli zelené teplákové soupravy Squid Game od Pumy.
Kdo hrál ddakji na jaké stanici?
- Mikýř – Náměstí Republiky
- Chili Ta – Můstek
- Iva Pazderková – I.P. Pavlova
- Anna Jiřina Daňhelová – Florenc
- Tereza Kovářová – Chodov
Pazderková na vše přísně dohlížela. U Mikýře došlo i na facky
Na každé stanici metra se od 17:00 objevili červení strážci v maskách a jednotlivé osobnosti v černém obleku s kravatou, tak jak byl oblečený verbovač v seriálu. Následně začali vybízet ke hře kolemjdoucí. Někteří se do hry s vervou pustili a vypadalo to, že si dost věří. Mnohým se ale vyhrát nepoštěstilo.
Nejakčnější byla hra na Náměstí Republiky, kde měl své stanoviště Mikýř. Pamatujete, jak se v seriálu rozdávaly u této hry facky? I Mikýř jich pár schytal a dokonce rozdal. Vždycky samozřejmě po souhlasu soupeře. Mikýř si jako jediný dokonce proti svým soupeřům zahrál.
Nejpřísnějším verbovačem byla Iva Pazderková. S vážným výrazem vybízela přihlížející, aby si šli zahrát, pak na hru dohlížela a odpočítávala pokusy. I když to na všech stanicích dlouho vypadalo, že nikdo teplákovou soupravu od Pumy nevyhraje, nakonec ddakji lidem začalo jít a ceny zmizely ještě před koncem akce na všech stanovištích. Někde se hrálo už jen tak, jinde o samolepky s motivy Squid Game, Mikýře kolemjdoucí vyzývali ve všem možném. Došlo například na klikování.
Co je to ddakji a jak se hraje?
Ddakji se hraje už mnoho let. Traduje se dokonce, že ji hráli lidé už v období Joseon (1392 až 1897). Je populární jak v Severní, tak v Jižní Koreji, kde byla na konci 20. století populární zejména mezi školními dětmi.
Ke hře ddakji je potřeba složit z papíru origami ve tvaru obálky. Obvykle se vyrábí složením silného papíru do čtvercového, obdélníkového nebo kulatého tvaru. Děti si na ně rády kreslí nejrůznější vzory, ale hrací „obálky“ mohou být i jednobarevné.
Princip hry je pak jednoduchý a připomíná pogy, které děti v Česku i jinde na světě hrály rády v 90. letech. Jeden hráč položí svou obálku ddakji na stůl nebo na zem. Druhý, házející hráč, se pak snaží hodit svou obálku tak, aby se převrátila obálka druhého hráče. Pokud bude úspěšný, může si jeho obálku ponechat. Lepší tedy je mít pro hru připravených hned několik dlaždic. I když házení vypadá jednoduše, ve skutečnosti je potřeba najít správný úhel, ve kterém obálku hodit. Chce to rozhodně cvik.
Zdroj: Autorka článku
