Kdo by neznal Vlastu Buriana a jeho proslulé komedie, které v televizi obvykle vysílají na Silvestra nebo na Nový rok. Právě proto jsme si připravili několik zajímavostí ze života slavného krále komiků, jenž diváky svými vtípky ve filmech baví dodnes.
Josef Vlastimil Burian se narodil 9. dubna 1891 v Liberci do rodiny krejčího a ochotníka Antonína Buriana. Jeho matka Marie měla z předchozího manželství dceru Žofii. Rodina se později přestěhovala do Prahy. Vlasta chodil s otcem pravidelně do divadla a později se vyučil obchodním příručím. Jako malý kluk zpíval v kostele a měl rád operu. K herectví ho to táhlo odjakživa, nicméně miloval i sport.
Nakonec zvítězilo divadlo. Od začátku bylo jasné, že bude skvělým komikem. Působil v různých kabaretech a brzy se stal miláčkem publika. Postupem času se dostal k filmu a proslavily ho komedie To neznáte Hadimršku, Anton Špelec, ostrostřelec, Přednosta stanice a Zlaté dno. Z poměru s tanečnicí Annou Emílií Pírkovou měl za svobodna dceru Emilii, jeho chotí se však stala Františka Nina Červenková, která mu byla oporou i v těžkých časech. Zemřel 31. ledna 1962 v Praze ve věku 70 let.
ČTĚTE TAKÉ: BRITSKÉ HISTORICKÉ DRAMA A SRDEČNÍ ZÁLEŽITOST MNOHA DIVÁKŮ MÍŘÍ NA NETFLIX. POTĚŠIT MŮŽE I FANOUŠKY KORUNY
Nadšený sportovec
Burian byl sportovec duší i tělem. Miloval hlavně fotbal, a právě proto byl brankářem prvoligového fotbalového týmu A. C. Sparta. Coby kluk ze Žižkova fandil také Viktorce. Díky tomu se stal slavným i jeho výrok: „S. K. Viktorie Žižkov bojkotuje Babičku Boženy Němcové, protože píše o Viktorce nepříznivě.“ Kromě toho byl nadšeným plavcem, cyklistou a rád hrál tenis. Nezapomínal ani na otužování. Kvůli sportu zprvu odmítal nedělní představení, protože tento den přeci patřil fotbalu a Spartě.
Král smíchu i smutku
I při smíchu může bolet srdce a mnozí herci jsou v soukromí úplně jiní než na jevišti. Stejně tak tomu bylo i v případě Buriana. Na place či divadelních prknech sršel vtipem, nicméně doma byl spíše uzavřený. Čas od času podléhal melancholii, různým náladám a dokonce bojoval se záchvaty maniodeprese.
Umění luxusu
Jelikož jeho honoráře mnohonásobně převyšovaly platy jiných hereckých hvězd, tak svého času žil na vysoké noze. Měl statek a v něm krávy pojmenované podle oper, zbožňoval luxusní auta, jako sportovec si pořídil také bazén, vlastní tělocvičnu a tenisový kurt. Byl tak slavný, že po něm pojmenovali i bonbóny (Burianky) a druh růží (růže Vlasty Buriana). Rád nosil na veřejnosti uniformy a o víkendech jezdil na lov. Rozhodně se netajil tím, že si může dopřát luxus, tudíž se také musel potýkat se závistí druhých.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KOMUNISTICKÉ ZÁKAZY, MOČÍCÍ KRÁL A MANŽELSKÁ POMSTA: CO VŠECHNO JSTE MOŽNÁ NEVĚDĚLI O POHÁDCE PYŠNÁ PRINCEZNA
Gurmán se štíhlou linií
Komik byl vyhlášeným labužníkem a v dobách hojnosti se mu o kuchyni staral kuchař Jaromír Trejbal, jenž vařil i v pařížském hotelu Ritz. Jaké delikatesy se tedy v Burianově dejvické vile podávaly? Obědové menu se obvykle skládalo ze sedmi chodů. Herec až úzkostlivě dbal na štíhlou linii, proto byste v jeho kuchyni nenašli ani české knedlíky či koprovku. Dopřával si zeleninu, ryby, paštiky a zbožňoval široké nudle fettucine s kuřecími prsíčky. Sám nikdy nevařil a v kuchyni měl čtyři ledničky.
Láska jeho života
Ačkoli měl s tanečnicí Annou Pírkovou nemanželskou dceru Emilku, láskou jeho života byla Františka Červenková, které říkal Nina. Dcerku mu vychovávali rodiče a on s ní začal bydlet, až když měla 8 let. S Ninou děti neměl, po prodělaném potratu to už nešlo, proto se s láskou věnovala Emilce. Svého manžela velmi obdivovala a nikdy nechyběla na žádném jeho představení. Během nemoci poslouchala hru přes telefon. A rivalek se nebála. Když se Burian zamiloval do Lídy Baarové, nelenila a promluvila si s jejími rodiči. Manželství uchránila a svého muže natolik milovala, že bez něj nedokázala žít. Zemřela zhruba devět týdnů po něm.
Obvinění z kolaborace a pád
Druhá světová válka se mu stala osudnou. Byl obviněn z kolaborace s Němci a skončil před soudem i ve vězení. Přišel o veškerý majetek, měl velmi podlomené zdraví a nesměl vystupovat. Jeho divadlo bylo zavřeno. V těchto zlých časech pracoval v dolech a horských chatách. K divadlu se mohl vrátit až v roce 1950, ale to už byl jiný muž. Zestárl o deset let, ztratil pověstnou jiskru a měl problémy s nohama. Živořil v chudobě a poslední představení odehrál s těžkým zápalem plic. Oporou mu v těžkých časech byly především Nina a Emilka.
