Život mladé dívky, která byla po dlouhá léta známá pod číslem 410593, pomyslně skončil v noci 6. srpna 2004. Krátce na to byla Cyntoia Brown obviněna z trestného činu zabití, zvlášť závažného zločinu loupeže, nedovoleného ozbrojování a krádeže identity. Přestože jí bylo pouhých šestnáct let, soud ji vyhodnotil jako ztracený případ. Netflix do své nabídky zařadil další mrazivý dokument Sebeobrana: Příběh Cyntoie Brown (Murder to Mercy: The Cyntoia Brown Story), který vychází ze skutečné události.
V 50 státech USA existuje zákon, podle kterého mohou být mladiství obviněni ze zvlášť závažných zločinů a souzeni jako dospělé osoby. Ze všech států má Tennessee pro tyto mladistvé stanovenu nejpřísnější povinnou výši minimálního trestu odnětí svobody. Musí si odsedět 60 let a o podmínečné propuštění mohou požádat nejdříve po 51 letech strávených ve vězení. Není neobvyklé, že případy dvanáctiletých obviněných ze zabití jsou projednávány u trestního soudu.
Příběhem dívky, která byla ve svém nízkém věku souzena jako kriminálnice, se zabývá dokument Sebeobrana: Příběh Cyntoie Brown. Protože Cyntoie byla obviněna z vraždy prvního stupně, probíhalo nejprve tzv. slyšení o převedení, v jehož rámci se rozhodovalo, zda bude souzena jako nezletilá nebo dospělá. Pokud by se rozhodlo, že se její případ bude řešit u soudu pro mladistvé, zůstala by pod jeho správou až do svých devatenácti let.
Vyšetřovalo ji několik různých psychologů, kteří vypracovávali posudky. Verdikt zněl – vážná porucha osobnosti vyžadující léčbu v rezidenčním programu. Den před slyšením o převedení se Kathryn Evans Sinback z úřadu veřejného žalobce a forenzní psychiatr William Bernet sešli s Georginou Mitchell, biologickou matkou, a Ellenette Brown, adoptivní matkou.
Vyšlo najevo, že Cyntoie byla před čtrnácti lety adoptovaná, protože se o ni její biologická matka nezvládala starat. Forenzního psychiatra zajímalo, zda mají v rodině nějaké psychologické poruchy, což biologická matka potvrdila. „Moje máma se zastřelila. Poslala mě k sousedům, když jsem byla ve druhé třídě a střelila se do břicha. Moje máma a její máma, obě hodně pily, měly sebevražedné sklony. Vzala brokovnici a odpálila si hrudník, zabila se,“ řekla.
Slova se následně ujala adoptivní matka, která uvedla, že zhruba od dvanácti let byla Cyntoie problémové dítě. Nechala se vyhodit z normální školy, nastoupila do alternativní a poté utekla z domova. Po jejím návratu v podstatě nebylo dne, kdy se něco nedělo. Po čase Cyntoie dospěla k závěru, že už nechce být ani doma a znovu utekla. Své biologické matce tehdy řekla: „Já vím, že nemůžu kouřit, že nemůžu pít a že se nemůžu sjet, protože bys mi to nedovolila.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Miláček národa přes 50 let znásilňoval děti i dospělé. Kryla ho policie i advokát královny
Během slyšení o převedení Cyntoia vypověděla, že kolem sedmé večer byla v hotelovém pokoji se svým přítelem Kutem, kterému bylo tehdy 24 let a říkalo se mu Hrdlořez. Postupem času se změnil v někoho, koho by se dalo vnímat jako pasáka. Řekl jí, že vypadává ze cviku a začíná být líná. Měla vypadnout ven, zamakat a vydělat nějaké peníze. Vydala se tedy ven a snažila se získat odvoz, díky kterému by se dostala do oblasti, kde s jistotou věděla, že se pohybuje hodně prostitutek. Jakmile došla k Sonicu, rychlému občerstvení, 43letý Johnny Allen jí nabídl odvoz. Po nasednutí vyvstala otázka, jestli s ní něco bude a za kolik. Ona za sex chtěla 200 dolarů, on nabídl pouze 100, takže se nakonec dohodli na 150.
Chtěla s ním jít do hotelu, u kterého stáli, ale on to odmítl. Chtěl k sobě domů, protože žil údajně sám. Celou dobu mluvil o své práci realitního agenta, dobrovolnických činnostech a službě v armádě. Zmínil, že je dobrým střelcem a ženy ho chtějí pouze pro peníze, ale on by se chtěl milovat s někým, kdo by po něm toužil. Ve svém domě plném zbraní jí ukázal chromovanou pistoli s černou rukojetí. Protože jí připomínal Kuta, začala z něj být nervózní a hledala způsob, jak z jeho domu odejít.
PSALI JSME TAKÉ: Rodiče nemocnici žádali o pomoc pro dceru, pak dostali zákaz ji vídat a matka se zabila. Nad skutečným příběhem z Netflixu zůstává rozum stát
Nejprve navrhla, aby se dívali v obyváku na televizi, protože chtěla být blízko vchodovým dveřím. Když to nevyšlo, zeptala se ho, jestli si nemůže jít na chvilku lehnout, jelikož už dlouho nespala. Doufala, že oba usnou a jakmile bude on tvrdě spát, ona se vytratí. V posteli se ji ovšem pokoušel hladit a silně ji popadl mezi nohama. Celou dobu dělala, že spí. Při jeho dalším pokusu se na něj už otočila, což ho naštvalo.
„Podíval se na mě tím pohledem, hodně zuřivým pohledem. Zamrazilo mě v zádech. Říkám si: „Ale ne, teď mě uhodí.“ Myslím, že mě chce uhodit nebo tak, ale on se převrátí na druhý bok a sáhne do nočního stolku nebo tak něco. A já si říkám, že mě nechce uhodit. Sahá do stolku pro zbraň. Popadla jsem zbraň a zastřelila ho.“
Státní zástupce zpochybnil její tvrzení o sebeobraně a namísto toho tvrdil, že Johnna Allena zabila, aby ho mohla okrást. „Nikdy se nedozvíme, jak to v případě Cyntoie bylo. Trpíte paranoií, že vám něco udělá a tak ho zastřelíte, ale pak mu vezmete peněženku a auto, a to vrhá na vaše motivy nepěkný stín. Tohle jsou její slova. To neznamená, že jim nutně věřím,“ řekl.
Dva týdny po slyšení o převedení soudkyně rozhodla, že Cyntoia bude souzena jako dospělá. Protože její případ přešel k trestnímu soudu, jejími obhájci se stali Wendy Tucker a Richard McGee. Studie ukazují, že až 90 % mladistvých zatčených v USA nerozumí právu nevypovídat a mluví s policií v nepřítomnosti rodiče nebo právního zástupce. V době zatčení Cyntoie tomuto právu nerozuměla a vypovídala. Dle jejích slov ji dva policisté řekli, že pokud bude vypovídat, nabídnou jí dohodu. Řekli jí, že devět z deseti případů těch, co hned nevypovídají, končí doživotím. Dle videozáznamu z výslechu mluvila pravdu.
V srpnu 2006, v době, kdy jí bylo 18 let a strávila už dva roky ve vězení, proběhlo stání u trestního soudu. Během výslechu jeden z detektivů vypověděl, že jí řekli, že dají o její spolupráci vědět státnímu zástupci, protože se na to obvykle bere ohled. Richard McGee nicméně detektiva přinutil přiznat, že to byla pouze policejní technika, na kterou jsou policisté školeni, a Cyntoii tím pádem lhali.
Jelikož Johnny Allen v době nalezení ležel na posteli se sepjatýma rukama, byla soudní lékařka během svého výslechu dotázána, jestli měl ruce v době smrti sepnuté. „Pan Allen se v době, kdy mu bylo zranění způsobeno, nacházel v této poloze. Kvůli povaze zranění bych nečekala, že by se pan Allen mohl jakkoli vědomě pohnout nebo pohnout končetinami nebo jinou částí těla.“
Cyntoie byla porotou shledána vinnou z vraždy prvního stupně, těžkého zločinu vraždy a zvlášť závažného zločinu loupeže. Byla považována za ztracený případ, psychicky nemocnou vražedkyni, mladistvou prostitutku.
V dokumentu se dále dozvídáme, že biologické matce bylo v době těhotenství šestnáct let a nepřetržitě během něj pila alkohol. Její matka a babička byly těžké alkoholičky. V podstatě tři generace žen jedné rodiny měly zkušenosti s tím, že byly buď v dětství nebo mládí znásilňovány a týrány, což se podepsalo na jejich psychice a následných závislostech. Cyntoie byla čtvrtou generací. Od adopce si biologická matka slibovala, že se dcera vyhne prokletí rodiny.
Díky novému týmu obhájců bylo zjištěno, že Cyntoie vlivem alkoholismu své matky v době těhotenství trpí fetálním alkoholovým syndromem. V listopadu 2012 proběhlo řízení o odvolání, jehož cílem byl nový soudní proces. Z úst forenzního psychiatra zaznělo, že Cyntoie je vážně handicapovaná a nefunguje jako běžný člověk. Její funkční schopnosti jsou příšerné a dají se srovnat se schopnostmi člověka s lehkou mentální retardací. Požadavek na nový soudní proces byl zamítnut.
Hnutí #MeToo přispělo k tomu, aby se v roce 2017 změnil zákon, dle kterého už nezletilí nemohou být obviněni a odsouzeni za prostituci. Nyní by Cyntoie byla vnímána jako sexuální otrokyně, oběť, a ne jako kriminálnice. Jejího případu se chytla média a nejrůznější hvězdy za ni lobovaly. Jednou z nich byla například Rihanna, která má dodnes příspěvek o Cyntoii na svém instagramovém profilu.
Protože se blížil konec funkčního období guvernéra, rozhodla se o u něj Cyntoie vyhledat pomoc a napsala mu dopis. Proběhlo další stání, ve kterém se posuzovalo, jestli zrovna ona nemá nárok na milost. Tehdejší guvernér Bill Haslam ji vyslyšel a po patnácti letech strávených ve státním vězení v Tennessee byla Cyntoie propuštěna na svobodu.
Režisér Dan Birman vytvořil dokument Sebeobrana: Příběh Cyntoie Brown ze záběrů, které shromažďoval v roce 2011 pro jiný snímek. O novém dokumentu se Cyntoie dozvěděla ještě v době, kdy byla ve vězení a nejedenkrát prohlásila, že s jeho vznikem nesouhlasí. Režisér byl obviněn, že v honbě za penězi použil staré záběry a sestříhal z nich nový dokument, ve kterém opomenul spoustu věcí. Zcela ignoroval rasovou politiku případu a nekladl si otázku, zda vědomý či nevědomý rasismus mohl ovlivňovat rozhodování soudců a členů poroty. Diváci se nedozvídají, jak se Cyntoie seznámila se svým přítelem a co se s ním poté stalo. Dokonce nebyla věnována pozornost faktu, že si dospělý muž přivedl domů za účelem sexu velmi mladou dívku.
Ve vězení Cyntoie získala dva univerzitní tituly a dopsala svůj memoár. Dnes už jako vdaná paní bojuje za práva žen, vystupuje jako řečník při nejrůznějších událostech a společně se svým manželem vede nadaci pomáhající lidem, kterým hrozí vykořisťování. Mluví se o ní jako o obhájkyni práv a aktivistce.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Lucie zemřela brutální smrtí. Její vrah nejspíše znásilnil až 900 žen. Netflix odkryje zákulisí případu, který šokoval celý svět
Zdroje: Informace z dokumentu Sebeobrana: Příběh Cyntoie Brown, TIME, The Hollywood Reporter
