Před pár dny streamovací gigant pustil do světa třetí část své nové dokumentární série Nepoznané (Unknown), prostřednictvím které mohou být uživatelé svědky objevu, jenž významným způsobem mění vývoj lidské evoluce. Dokument Nepoznané: Jeskyně kostí (Unknown: Cave of Bones) je od začátku do konce strhující podívanou.
Netflix se již ve své dokumentární sérii Nepoznané věnoval záhadám Egypta a vyděsil nás využitím umělé inteligence světovými armádami. Nejnovější díl Nepoznané: Jeskyně kostí si zejména užijí fanoušci světa Indiana Jonese, jelikož dokument sleduje paleoantropologa Lee Bergera, který nás provází děsivě úzkým jeskynním systémem v Jižní Africe, aby nám ukázal důležitý objev. A že je to opravdu velký objev. 250 000 let staré kosi předka člověka jednoduše nenajdete každý den.
Jihoafrický jeskynní systém Rising Star, kolébka lidstva v Jihoafrické republice, je součástí světového dědictví UNESCO. V září 2013 jihoafričtí jeskyňáři, Rick Hunter a Steve Tucker, vstoupili do odlehlé, nezmapované jeskyně a nalezli na jejím dně fosilní kosti druhu Homo, který se dnes nazývá Homo naledi. Následně paleoantropolog Lee Berger rychle zorganizoval vykopávky.
Dá se říct, že je to jeden z nejpočetnějších paleontologických nálezů vůbec, protože se skládá z neuvěřitelných 1 500 úlomků kostí patřících mnoha jedincům. Lee Berger se svým týmem dokázal, že se v jeskynním komplexu vyskytovalo pohřebiště Homo naledi. To znamená, že tento druh prováděl rituální pohřby a to o mnoho tisíc let dříve, než takové věci začali provádět Homo sapiens, tedy my.
Jedná se o objev, který by mohl změnit celý svět. První nelidský druh vykazující pohřební chování. Konkrétně existují důkazy, že Homo naledi si do temného jeskynního komplexu s sebou přinášeli oheň, šplhali po strmých svazích a prolézali úzkými škvírami jen proto, aby se dostali na určité místo, kde rituálně pohřbívali své mrtvé.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Nejnebezpečnější pořad na Netlfixu? Nový dokument se snaží vyvrátit současný výklad dějin lidstva
Dělali to před čtvrt milionem let, což nabourává známou paleontologickou časovou osu. Před objevem Homo naledi se mělo za to, že první, kdo se takto choval, byl Homo sapiens před 80 000 lety. V dokumentu se dozvídáme, že to dělali i přesto, že měli mozek zhruba o velikosti pomeranče, čímž je nabourána teorie, že pouze druhy s velkým mozkem měly schopnost takovýchto praktik. Nejde tedy o velikost mozku, ale o to, co s ním jednotlivé druhy dovedly.
Pohřbívání mrtvých je chování vycházející z relativní psychologické vyspělosti. Mohlo by to znamenat, že Homo naledi uvažovali o posmrtném životě, což by naznačovalo první známky náboženství. Mohlo by to znamenat, že nesnesli pomyšlení na to, jak se jejich rodinní příslušníci a přátelé rozkládají nebo se stávají potravou zvířat. Mohlo by to znamenat, že cítili lásku.
Paleoantropolog Lee Berger byl při objevení úlomků kostí Homo naledi příliš velký na to, aby se vešel do úzkých jeskynních chodeb. V počátcích vykopávek prohlašoval, že nikdy nesestoupí do jeskyně Dinaledi Chamber, kde byly hroby nalezeny. Ano, Homo naledi pohřbívali své mrtvé podobným způsobem, jako to děláme my. Vykopávali jámy a do nich mrtvé umisťovali. Nicméně ke konci dokumentu vidíme, že paleoantropolog před svou šedesátkou přeci jen do jeskyně sestoupil, aby se na vlastní oči podíval na objev, na který se přes osm let díval přes kameru. Nikomu ze svého týmu neřekl, že na sobě začal pracovat, takže oznámení o jeho sestupu bylo pro ostatní velmi emotivní.
Během svého sestupu Berger objevil na zdech jeskyně potencionální rytiny, které nepůsobily náhodně. Jejich význam je ovšem zřejmě navždy ztracen v čase. Ukázalo se, že podobné rytiny dělali Neandrtálci a Homo sapiens.
PSALI JSME TAKÉ: Dva kněží zneužili přes 100 dívek, ale nikdy nebyli potrestáni, protože je kryla církev i policie. Oběti promluvily v dokumentu Netflixu
To ovšem není všechno. Zkušený tým nalezl v jeskyních v podstatě kompletní kostru malého dítěte. Protože se vědci obávali, že pokud by ji vykopali, mohla by se vzhledem ke své křehkosti rozpadnout, vytvořili okolo ní sádrový krunýř. Ten následně z jeskynního systému vynesli a prostřednictvím různých rentgenů zkoumali. Ukázalo se, že dítě v ruce drželo kus kamene, který až náramně připomínal kamenný nástroj.
Pokud si to shrneme, Homo naledi pohřbívali své mrtvé, svým způsobem věřili v posmrtný život, rozdělávali oheň, zanechávali rytiny a pracovali s kamennými nástroji o desetitisíce let dříve, než ostatní naši předci. A to rozhodně není všechno.
Dokument Nepoznané: Jeskyně kostí je opravdu skvěle natočený, takže neváhejte a podívejte se na něj. Jeden z hodnotících ve své recenzi na ČSFD uvedl: „Homo naledi sleduju už od roku 2015 a samozřejmě jsem registroval nejnovější informace, které se dostaly do médií před měsícem. Je naprosto úžasné, že už o tom máme film a můžeme vidět mnohem víc, než několik obrázků. Z hlediska informování veřejnosti výborná práce, z hlediska vědy brutálně nestandardní postup, kdy je o vědeckém objevu natočen film dřív, než je zveřejněn v renomovaných vědeckých publikacích (což mi nevadí, protože nejsem vědec – větší problém však může být, že se například dosud nedatovalo stáří uhlíků v jeskyni a už se o tom mluví ve filmu). I největší konzervativci mezi archeology dnes připouští, že se jednalo o pohřby (přestože stále hledají jiná možná vysvětlení).“
Zdroje: Informace z dokumentu Nepoznané: Jeskyně kostí, DECIDER, Amecican Scientist
