Jak to vypadá, když se všechno po*ere. Nový dokument o festivalu Woodstock vypadá jako katastrofický film

V létě na Netflixu přistál třídílný dokument o hudebním festivalu Woodstock. Nenechte se ovšem ošálit. Tento nový snímek nezachycuje atmosféru míru a lásky z roku 1969, ale popisuje události července 1999. Film s názvem Když se všechno po*ere: Woodstock 99 odhaluje pozadí konání hudebního svátku, jež se navždy zapsal do historie. A ne v dobrém slova smyslu. Víte, čím vším se lišil od toho původního?

Největším a zásadním rozdílem byla celá motivace takto velkou akci uspořádat. V roce 1969 šlo spíš o spojení mladých lidí se stejným smýšlením a o vyjádření lásky a touhy po míru skrz muziku.

Organizátoři na přelomu tisíciletí se spíš snažili vydělat balík peněž na nostalgii a slávě jiné generace.

Od toho se odrážely i festivalové ceny. Za třídenní lístek na konci 60. let dali návštěvníci 18 dolarů, což by se dnes rovnalo asi 130 dolarům. Oproti tomu později stály vstupenky 150 dolarů plus servisní poplatky, což by dnes bylo více než 240 dolarů.

Na první Woodstock, který se odehrál v srpnu 1969 sto mílí od města New York v lokalitě Bethel Woods, dorazilo přes 400 tisíc účastníků. Ačkoliv původně organizátoři očekávali nejvíce 200 tisíc lidí, nakonec se kvůli zájmu rozhodli strhnout ploty, aby si koncerty mohlo užít co nejvíce milovníků hudby.

O třicet let později se na tři červencové dny do města Rome ve státě New York vydalo „pouze“ něco přes 200 tisíc zájemců.

Samotný hudební program a interpreti se pochopitelně také značně odlišovali. Největšími hvězdami v roce 1969 byli Jimi Hendrix, Joan Baez, Sly and the Family Stone, The Who a Janis Joplin.

Na třicetiletém výročí vystoupili například Red Hot Chili Peppers, Limp Bizkit, Kid Rock nebo Korn.

Výrazný rozdíl byl také v prostředí, kde si návštěvníci užívali muziku. Před více než půl stoletím odpočívali na travnatých plochách a kopečcích uprostřed přírody, někteří se dokonce koupali v tamních řekách. V roce 1999 účastníci museli trpět na rozžhaveném asfaltu uprostřed parného léta.

I to bylo nejspíš jedním z důvodů, proč vše dopadlo, jak dopadlo. Ačkoliv i první akci doprovázely velké problémy a lidé po sobě zanechali spoustu odpadků a velký nepořádek, který organizátoři uklízeli ještě několik dní, nemohlo se to rovnat katastrofě na přelomu tisíciletí.

Poslední festivalovou noc davy začaly šílet a bouřit se proti šíleným podmínkám, ve kterých tři dny přežívaly. Ničily automaty, obracely auta a podpalovaly vše, co jim přišlo do cesty. Nakonec po sobě nezanechaly nic než moře plastů a odpadu.

Zdroje: Insider, Syracuse NY, Quora