Recenze: Seriál Dva hroby s brutální babičkou servíruje zvraty mimo povolenou rychlost

Radim Červenka
Foto: Jorge Fuembuena/Netflix

Letní sezóna radovánek na pobřeží moře je u konce, tak proč nenabídnout ohlédnutí za nejpopulárnějším dovolenkovým cílem formou trochu brutální detektivky. Dva hroby (Two graves) v atraktivních kulisách španělského venkova nabídnou vyšetřování vraždy babičkou, která chce znát osud své vnučky.

Seniorka si při tom nebude brát servítky. Už trailer prozrazuje, že potřebné informace bez problému vypáčí z neochotných aktérů s kladivem v ruce. Zacházet s ním při tom umí stejně brutálně jako porcovat králíka sekáčkem na maso.

Dva hroby stojí za trochu času

Dva hroby jsou trochu ostřejší podívaná, ale i přes uvedenou synopsi jako ze splatter hororu, jádro filmu v nezřízených krvavých orgiích nespočívá. Babička Isabela je trochu nahodilou hlavní protagonistkou a i přes vynikající herecký výkon Kiti Mánver v hlavní roli, by film fungoval stejně, i kdyby její part byl zaměřen na jakoukoliv jinou rodinnou příslušníci.

Babička je ve vystavěných kulisách v prvé řadě provokací. Její účelovost však můžeme vzít k dobru, protože hlavní deviza minisérie z traileru ani námětu čitelná není, a tak záslužně přitáhne pozornost. Jistě, počin slibuje napětí a zvraty, ale to je v rámci žánru automatické stejně, jako moderní pračka.

Jenže minisérie zachází se základními kameny obdobných detektivních thrillerů stejně brutálně jako babička se zmíněným králíkem před tím, než ho připraví na česneku tak, aby si ho její zmizelá vnučka už nikdy nestačila dát.

Hned v úvodu je hlavní zápletka vysvětlena rychlostí blesku ve velmi zdařilém střihu, což diváka připoutá k obrazovce bez jakéhokoliv odmlouvání. I když se ve třídílné sérii objevují i pomalejší místa, rychle jsou prošpikovány zvraty, které na malém prostoru kralují s opravdu neobvykle prudkou intenzitou.

Hutné atmosféře v této rychlosti vyprávění pak obyčejné kulisy nepříliš bohatého španělského venkova bohatě postačí.

Minisérie jsou na Netflixu čím dál častěji

Překračovat na silnici předepsanou rychlost má však i svá rizika. Při sledování sice zatajujeme dech a přestáváme vnímat čas, ale poté, co se nám plíce zase nasytí kyslíkem a obrazovka zčerná, si začneme klást otázky, proč postavy jednaly tak, jak jednaly. A to bez toho, aby se divákovi dostávalo odpovědi.

Ve třech dílech plných zvratů se s budováním psychologie postav pochopitelně muselo šetřit. K tomu, proč je babička drsná se dozvíme jen to, že byla svého času aktivní v rámci hippies.

Foto: Jorge Fuembuena/Netflix

Kdyby se jednalo o plnotučný seriál, uvedený motiv by stál za celou retrospektivní epizodu. Ke zvratům bychom tak mohli docházet pomaleji a vychutnávat si je lahodně pomalými doušky. Jenže možná by se divák sice lépe ztotožnil se všemi motivacemi postav, ale na druhou stranu by intenzita napětí dost možná klesla do průměrného tempa.

Formát je pravděpodobně spjat s taktikou Netflixu zkracovat své počiny a nabízet více novinek v kratším formátu. Dva hroby jsou v rámci netflixovských minisérií zdařilým počinem, i když po některých stránkách trochu syrovým a nedodělaným. Klidně jim však můžeme dát 7 z 10. Ti co spěchají a nevadí jim překročení rychlostního limitu za účelem zjištění, jak to celé dopadlo, si můžou ještě jeden bodík přidat.

Zdroje: Autorský text, YouTube, ČSFD

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.