Jako každý rok se i letos vydá mnoho filmových fanoušků do Karlových Varů na oblíbený festival. Organizátoři pomalu odhalují první střípky toho, na co se letos můžou návštěvníci těšit. Kromě vizuálu pro 59. ročník prozradili také prvního laureáta Ceny prezidenta festivalu či jméno osobnosti, které letos věnují restrospektivu.
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary ožije tradičně již začátkem července. Organizátoři proto nelení a postupně lákají milovníky filmu na zajímavá jména i témata. Do světa už vypustili i vizuál, který navrhla Zuzana Lednická ve spolupráci s Alešem Najbrtem.
Letošní vzhled festivalu nese obyčejný, přitom velmi krásný motiv. Hlavním symbolem se stalo jednoduché lidské gesto, objímání. „Obyčejný silný moment, symbol blízkosti, přátelství, lásky i odpuštění. Fotografie vytvořené s různými lidmi v různých situacích, tady a teď. Je to film? Ano, ale hlavně je to život,“ vysvětlila Zuzana Lednická. Za fotkami k vizuálu stojí Václav Jirásek.
Cena prezidenta festivalu
První jméno, které se letos ocitlo na seznamu laureátů, kteří si na festivalu převezmou ocenění prezidenta festivalu, je střihač Jiří Brožek. Tento devítinásobný držitel Českého lva pracoval na více než sto snímcích, televizních inscenacích a seriálech. Může se tak pyšnit titulem rekordmana v počtu nasbíraných sošek pro jednu profesi.
Českého lva Brožek dostal poprvé v roce 1993 za film Krvavý román, mezi dalšími oceněnými kousky je například drama Je třeba zabít Sekala (1998), Odcházení (2011) Václava Havla či film Špína (2017) režisérky Terezy Nvotové.
Vliv této osobnosti na českou kinematografii nelze popřít. Spolupracoval s největšími tuzemskými režiséry, jako jsou Jiří Menzel, Věra Chytilová, Ladislav Smoljak či Dušan Klein. Diváci ho najdou podepsaného pod množstvím divácky oblíbených snímků. Patří mezi ně třeba Postřižiny (1980), Obsluhoval jsem anglického krále (2006), Zlatí úhoři (1979), Jak svět přichází o básníky (1982), Vesničko má středisková (1985) či Sněženky a Machři (1982).
Festival v Karlových Varech, na kterém si převezme Cenu prezidenta MFF KV za přínos české kinematografii, mu jako poctu uvede film Smrt krásných srnců (1986), na kterém se podílel s Karlem Kachyňou.
Americká retrospektiva
Speciální program si organizátoři připravili také k uctění herecké hvězdy amerického filmu Johna Garfielda. „Jedinečnou kariéru průkopníka na svou dobu neobvykle realistického hereckého pojetí, jíž se dosud nedostalo zaslouženého docenění, přiblížíme desítkou titulů. Hned u osmi snímků budou návštěvníci festivalu moci obdivovat Garfieldovu hereckou genialitu a nadčasové charisma z 35mm kopií,” říká umělecký ředitel MFF KV Karel Och.
PSALI JSME TAKÉ: SKANDÁL STOLETÍ I SMRT VELKÉ LÁSKY. ŽIVOT ALAINA DELONA NEBYL VŽDY PROCHÁZKOU RŮŽOVÝM SADEM. SVĚT SE LOUČÍ S HERECKOU LEGENDOU
Na festivalu budou promítnuty například Humoreska (1946), Síla zla (1948) nebo Mít a nemít (1950). Návštěvníci budou moct zhlédnout také film Garfieldův debutující film Čtyři dcery (1938), za který byl nominován na Oscara.
John Garfield si jako první podmanil divadelní i filmové diváky své doby herectvím, pro které se později vžil název metodické. Jako intuitivní spolutvůrce principů vzývaných legendárním Actor’s Studiem měl nesporný vliv na herecké zrání pozdějších ikon jako Marlon Brando, James Dean, Paul Newman či Jack Nicholson.
Druhou nominaci Garfieldovi vyneslo drama Tělem a duší (1947). Tento strhující snímek je až do současnosti považovaný za nejzásadnější dílo z boxerského prostředí, které ovlivnilo další legendy, jako jsou Rocky (1976) nebo Pulp Fiction (1994).
Ecce homo Homolka
Organizátoři festivalu ve Varech pokračují v tradici premiérového uvádění digitálně restaurovaných filmů, které se zapsaly do české kinematografie. Letos na slavnostní projekci promítnou legendární sarkastickou komedii ze života jedné multigenerační rodiny s názvem Ecce homo Homolka z roku 1969. Snímek od scenáristy a režiséra Jaroslava Papouška bývá někdy označován za poslední kousek z takzvané Československé nové vlny šedesátých let.
Ecce homo Homolka se řadí do žánru lidových komedií. Ve snímku se jednoho krásného letního odpoledne vydávají na výlet do přírody babi a děda Homolkovi, jejich syn Ludva, snacha Heduš a jejich dvojčata. Idylka se ale postupně mění ve štiplavou grotesku, jež odhaluje úskalí společného soužití v malém bytě. To provázejí hádky o malichernostech a různé žabomyší války.
Postavy jsou napsané podle odpozorovaných charakterových vzorů, které pomáhají vykreslit život běžné české rodiny v tehdejší době. Komedie se kromě hereckých výkonů Heleny Růžičkové, Josefa Šebánka, Františka Husáka a Marie Motlové zapsala také situačním humorem a množstvím nezapomenutelných hlášek. Na snímek navázal volným pokračováním Hogo fogo Homolka (1970) a v roce 1972 posledním dílem trilogie Homolka a tobolka.
59. ročník Mezinárodního festivalu Karlovy Vary se uskuteční od 4. do 12. července.
Zdroje: KVIFF, ČSFD
