Mission: Impossible – Poslední zúčtování (Mission: Impossible – The Final Reckoning) bude rozhodně akčním trhákem letošního léta, protože někdo těžko trumfne Toma Cruise a jeho promakané šílené akční kousky. Stojí ale poslední film série za to?
Po třech desetiletích se příběh série uzavírá filmem Mission: Impossible – Poslední zúčtování (Mission: Impossible – The Final Reckoning). Tom Cruise se naposledy objevuje jako neohrožený agent Ethan Hunt a se svou partou se vydává na poslední nemožnou misi, v níž nejde o nic menšího, než je záchrana světa. A tentokrát řeší nepřítele, který dělá starosti nám všem už nějaký ten pátek – umělou inteligenci!
Jako zarytý fanoušek Ethana Hunta, který je pro mě od dětství víc než James Bond, jsem si nemohla tento díl nechat ujít a těšila jsem se na něj už po skončení toho předchozího, Mission: Impossible Odplata. Od Toma Cruise vždycky čekám hodně. Začalo to explodujícím akváriem na Staroměstském náměstí a končí šílenou jízdou na křídlech letadla.
Těšila jsem se na další bláznivé akční kousky, které by člověk často nevymyslel ani v nejdivočejších snech. Když tahle série začala, Cruisovi bylo skoro jako teď mě, nějakých 33 let. A teď je mu 63 a předvádí šílenější věci, než tehdy a jeho fyzická forma je neskutečný. Je to rozhodně v tomto ohledu inspirativní.
Kromě akce jako divák od Mission: Impossible samozřejmě vždy očekávám také napínavý příběh a sem tam vtipnou vsuvku. Prvního i posledního jsme se tady dočkali. Akčních scén bylo dost a ta závěrečná byla opravdu ohromující. Pár vtipných dialogů nechybělo… Ovšem příběh tentokrát trochu pokulhával.
První část filmu je pomalejší. Věnuje se hodně shrnutí dosavadního průběhu celé série. Některé flashbacky na předchozí díly byly podle mě zbytečné a tak trochu na sílu začleněné do děje. Jako pro skalního fandu to pro mě byla hezká nostalgie, ale do příběhu mi to nějak moc nezapadalo, a i když chápu, že chtěl Cruise předchozí díly alespoň takto nostalgicky připomenout, i já, skalní fanda, bych se bez nich obešla.

Události Posledního zúčtování se odehrávají asi dva měsíce po předchozím díle a stále tady máme ozdobný křížový klíč, za kterým se Ethan posledně honil, a také padoucha Gabriela a úhlavního nepřítele, kterým je sama všemocná umělá inteligence známá jako Entita. Gabriel ji chce ovládnout, zatímco ona si hraje s celým světem. Pak je tu ale Ethan a jeho tým, kteří ji chtějí zničit. Patová situace je prolomena, když Entita začne útočit na automatizované odpalovací programy světových jaderných mocností, čímž přivádí svět na pokraj Armagedonu. Jediný, kdo to může celé zastavit a spasit svět, je samozvaný bůh scientologie Tom Cruise… né, to jsme zase jinde, já vím… Jediný, kdo jí může zastavit, je neohrožený Ethan, přece.

Nic ale Ethan nedokáže bez svého týmu. Benji (Simon Pegg), Grace (Hayley Atwell), Paris (Pom Klementieff) a Degas (Greg Tarzan Davis) ani Luther (Ving Rhames) v tomto díle nechybí. Všechny postavy tady mají své úkoly a jsou skvělí. Asi největší prostor tu dostává Hayley Atwell, ale já bych raději viděla víc scén s výbornou Pom Klementieff. Podle mě by měla tahle ženská dostat hlavní roli ve vlastním akčním filmu.
TAKÉ JSME PSALI: Tom Cruise v novém Mission: Impossible předvedl nejnebezpečnější kaskadérský kousek své kariéry. Doslova vzdoroval smrti
Mise v Posledním zúčtování je asi nejzávažnější, jakou jsme v celé sérii do teď měli. I proto je tu trochu méně komických vsuvek a dialogů, než jsme zvyklí. Ale pár skvělých jsme se přece jen dočkali. A asi nejlepší nakonec byl ta na letadle v závěru.

Druhé a třetí dějství filmu už jsou trochu napínavější a mají větší spád. Na řadu také přicházejí hlavní kaskadérské sekvence, na které jsme celou dobu čekali. Tady já rozhodně! Obě dvě skvěle dotáhnou to, kde děj pokulhával. Jedna se odehrává na potopené lodi Sevastopol a ve druhé Tom Cruise visí postupně na dvou různých dvojplošnících. Obě scény jsou výborné vizuálně i celkovým provedením. Pod vodou s Tomem téměř ani nedýcháte, a na letadle zase sledujete vše se zaťatými pěstmi, jako byste se sami museli vší silou držet.

Závěr je pak jedno dlouhé, celkem dojemné poselství, z něhož si každý divák z kina může něco odnést. A nechybí ani závěrečné rozloučení s postavami při klasickém společném setkání na Trafalgarském náměstí. Co mi chybělo, byly nějaké potitulkové scény, do nichž by se za zvuku výborné Mission: Impossible znělky hodily vzpomínky na předchozí filmy daleko víc, než je cpát přímo do děje filmu.
A vlastně mám ještě jednu výtku. Hodně se tu vzpomínalo na minulé filmy a zásadní postavy, které v nich byly. V několika filmech měl důležitou roli v Huntově týmu také Jeremy Renner. Jeho postava pak od Fallout kvůli závazkům v Avengers, které se mu kryly s natáčením, bez vysvětlení zmizela. Alespoň malá vzpomínka nebo cameo by neuškodily. Pro mě byl Renner totiž jedním z nejlepších členů týmu.
Nudit se dvě a půl hodiny v kině rozhodně ale nebudete. Pořád je na co se dívat. A tam, kde je hluché místo, přijde náplast v podobě následné dobré akce. A i přes pár slabších chvilek v první půlce se pořád něco děje. Děj mohl být trochu plynulejší, občas se mi zdálo, že se v něm podivně skáče, a asi jde o jeden z nejslabších dílů celé série. Ale když to beru jako celek, nemůžu být vyloženě nespokojená. A dávám 6,5 z 10.













Zdroj: Autorská recenze