Československo-německá filmová pohádka, ve které si hlavní role střihli Libuše Šafránková a Pavel Trávníček, je neodmyslitelně spjata s Vánocemi. Je to k nevíře, ale pohádka Tři oříšky pro Popelku, kterou natočil Václav Vorlíček, je tu s námi už 50 let. Podívejte se společně s námi na pár informací, které možná o Popelce nevíte.
Příliš hodně Karla Gotta
Zatímco pro nás je Popelka neodmyslitelně spjata s písní Karla Gotta, v Německu tomu tak zprvu nebylo. Producenti se rozhodli pro německý trh použít jen hudební doprovod Karla Svobody, takže naši sousedé si při sledování pohádky neprozpěvovali „Kdepak, ty ptáčku, hnízdo máš“. Nicméně se k nim píseň stejně dostala, protože ji Karel Gott později nazpíval pod názvem Die tausend Türme meiner Stadt. V roce 1973, v době, kdy pohádka vyšla, byl Karel Gott na vrcholu popularity. Produkce ale dospěla k názoru, že všeho moc škodí.
Jezdecká pohádka
Pavel Trávníček se v minulosti pro Český rozhlas Dvojka rozpovídal o svém pohádkovém mládí, přičemž se smíchem prozradil, že mu jednou jeho známý řekl vtipnou věc: „Došlo mi, že je to taková jezdecká pohádka, protože jezdíš a hledáš botu.“ Na svůj přídomek princ, bez kterého si ho už mnozí nedokáží představit, si postupem času zvykl a nyní ho bere s humorem.
V době premiéry Popelky mu chodily dopisy od západních sousedů, protože byli zkrátka přesvědčeni, že je Němec. Dokonce mu přišlo psaní až z Paraguaje. Neposlušný královský princ si prošel i obdobím mírného odporu, během kterého se mu role princů znelíbily. Toto období naštěstí překonal a dnes vnímá své princovské role jako součást svého mládí.
Komunistický režim
Mnozí se dodnes mylně domnívají, že autorkou scénáře je Bohumila Zelenková, která pod ním byla původně podepsaná. Není tomu ale tak. František Pavlíček byl tehdy v hledáčku komunistů, kteří mu zakázali činnost v kultuře. Nezbývalo tedy nic jiného, aby se za scenáristu, který stál například u zrodu scénáře Markéty Lazarové, Prince Bajaji a Babičky, vydávala Bohumila Zelenková. Libuše Šafránková v exkluzivním rozhovoru v minulosti prozradila, že o tom vůbec nevěděla. Po letech jí to prozradila Bohumila Zelenková.
Výběr představitelky Popelky
Václav Vorlíček si nevybral svou vysněnou Popelku hned během prvního konkurzu, ale potřeboval jich několik. Na jednom se ocitla i Libuše Šafránková, která na místo dění dorazila jako jedna z posledních Popelek. Během konkurzu se zkoušelo, kdo se ke komu hodí a může tak vytvořit ústřední dvojici. Protože herečka byla mezi posledními, zůstaly na ni šaty, do kterých se zřejmě nikdo nevešel. „Později na plese v Moritzburgu jsem si všimla, že v nich tančila jedna baletka,“ prohlásila v rozhovoru pro deník.cz zesnulá herečka. Později se doslechla, že si František Pavlíček vzpomněl na její roli Barunky v Babičce, což ji domohlo k tomu, aby se stala pravou Popelkou.
PSALI JSME TAKÉ: Juraj Jakubisko na Netflixu: 15 zajímavostí o poetické a zasněžené pohádce Perinbaba
Kostýmy
Kostýmní výtvarník Theodor Pištěk až v roce 2020 poprvé promluvil o svém angažmá v Popelce. Kreslení návrhů si užíval, ale pak nastal problém. Nikoliv v šití, protože barrandovská krejčovna byla tehdy jedna z nejlepších v Evropě, ale v sehnání těch správných materiálů. Ve slavných dobách socialismu musel pracovat s tím, co bylo dosažitelné, protože nepatřil k předním funkcionářům Ústředního výboru KSČ. Na legendární pohádku má dvojí vzpomínky. Jedny bezvadné, protože je spokojen se svou prací, a pak smutné, jelikož mu nebylo umožněno doprovázet kostýmy na natáčení v NDR.
Ať se dle jeho slov všichni snaží sebevíc, už nikdy nenajdou takovou Popelku, jako byla Libuše Šafránková. „Krásná, roztomilá, něžná, prostě Popelka všech Popelek, co jich bylo a bude. A nikomu se už nikdy nepovede takové finále, jako když ujížděla s vlajícím závojem, s princem na koni k bílému horizontu,“ řekl v rozhovoru pro ČT art.
Vladimír Menšík
V závěrečné scéně, kde lidé z hospodářství hlasitě pronášejí „Ať žije Popelka a bude svatba, hurá”, Vladimír Menšík neboli Vincek jako jediný radostně nevyhodí pokrývku hlavy do vzduchu. Proslýchá se, že si večer před natáčením s Vítězslavem Jandákem užili pořádný mejdan, ze kterého se herec musel nadcházející den zotavovat. Ve skutečnosti Menšík nesnášel svou paruku. Jednoduše z ní ustřihl okraj a připevnil ho k čepici.
Fekální princ
Po pádu do hnoje získal Pavel Trávníček přezdívku „Fekální princ“, kterou mu udělil Vladimír Menšík. Trávníček v rozhovoru pro nezávislý deník Nový čas uvedl, že je mu líto, jak se pověst Menšíka vyvinula. „Všichni říkají, jak byl pořád jen opilý, a to vůbec není pravda. Byl úžasný, a dokonce i v Německu, když jsme točili Popelku, byl v hotelu první na nohou. Přinesl nám snídani až do pokoje a všechno zařídil.“
Zdroje: Český rozhlas Dvojka, deník.cz, ČT art, Český rozhlas Liberec, Nový čas, FDb.cz, ČSFD