Začátkem listopadu měl premiéru dokumentární film Aneta, který mapuje záhadný případ z roku 2014. Tehdy 23letá dívka zemřela na třináct bodných ran do hrudníku. Policie případ uzavřela jako sebevraždu. Nyní se po dlouhých letech natáčení k této záhadné události společnost vrací. V divácích ale vyvolává smíšené pocity.
Může se někdo sám zabít třinácti bodnými ranami do hrudníku, z toho třemi přímo do srdce? Podle policie ano. Jak bizarně to zní, tak tomu matka tehdy 23leté Anety Rodové nevěří. Celých 10 let pátrá po pravdě. Kdo a jestli vůbec zabil její dceru a co se tehdy doopravdy stalo? Jestli si myslíte, že na tyto otázky dostanete po zhlédnutí dokumentu Aneta, který je právě teď v kinech, odpověď, tak to se pletete. Rozhodně vás ale donutí k zamyšlení a diskuzi.
Na premiéře promluvila Anety matka celá ubrečená
Slavnostní premiéru si nenechala ujít celá řada známých osobností i novinářů. Před spuštěním filmu promluvil režisér Jiří Sádek a varoval, že to opravdu není hezká podívaná. Dokument totiž ukazuje fotky z místa činu včetně smrtícího nože i zakrvácené triko, které měla v osudnou noc Aneta na sobě. Také uslyšíte zvukový záznam z hovoru, ve kterém kamarádka oběti volá údajně hned po činu záchranku.
Nejvíc emotivní ovšem bylo, když před plný sál lidí předstoupila matka Anety. I po deseti letech v sobě měla pocity, jak kdyby se to stalo včera. V ruce měla papír, z kterého četla, co chce přítomným sdělit, klepala se a brečela. Vlnu soucitu ale přerušil řečený fakt, že Aneta sice v sobě neměla žádné stopy alkoholu, nicméně to samé se nedá říct o drogách. Dokument následně nastínil její soukromý život, který byl evidentně značně bouřlivý.
Diváci mají po zhlédnutí dokumentu Aneta smíšené pocity
Dokument je v kinech pár dní a mezi diváky kolují různorodé názory. „Emočně naducaná, kvalitně provedená dokumentární práce. Po zhlédnutí se divák dokonale dokáže vcítit do Anetiny matky, pro kterou tahle záležitost znamená denní utrpení a bádání, ze kterého zdánlivě není cesty ven,“ uvádí divák na ČSFD. „Trochu jsem doufala, že se konečně dozvíme, co se onu osudnou noc stalo… A vlastně víme to, co jsme tak nějak věděli doposud – nic,“ píše další návštěvnice kina.
„Asi první polovinu snímku jsem byla maximálně zvědavá a celá moje pozornost se soustředila na vnímání informací, sledu událostí, výpovědí a myšlenek expertů při rekonstrukci činu. Ale ta druhá polovina byla již slabší a snímek již silně nudil, protože to bylo pořád to samé dokola, nic nového, žádný zvrat či rozuzlení, ale spíše mlácení prázdné slámy stále kolem dokola,“ uvádí další recenze, s kterou by souhlasil i nemalý počet návštěvníků premiéry dokumentu Aneta.
Pocity jsou různorodé, mnozí se ale shodují na jednom. Rozhodně si tento film nenechte ujít.
Zdroj: film Aneta, ČSFD
