Ačkoli Charles Manson zemřel ve věku 83 let v listopadu 2017, stále jeho jméno přitahuje pozornost. Netflix v závěrečné řadě true crime série Rozhovory s vrahem vytahuje z archivu dosud neslyšené nahrávky telefonátů, které Manson během posledních devíti let života vedl s bývalým detektivem. Třídílná novinka není jen dalším převyprávěním jednoho z nejznámějších zločinů americké historie, ale přináší také nový pohled na muže, jenž dokázal přimět své následovníky k vraždění.
Manson se vrátil na Netflix. Nová série odhaluje jeho manipulaci i posedlost Beatles
Dokumentární novinka Rozhovory s vrahem: Výpověď Charlese Mansona není jen další recyklací jednoho z nejslavnějších true-crime případů historie. Jde o pátou a zároveň poslední kapitolu série Rozhovory s vrahem od Joea Berlingera, která se v minulosti věnovala například Tedovi Bundymu, Johnu Waynu Gacymu nebo Jeffreymu Dahmerovi. Tentokrát tvůrci vedle známých archivních záběrů vytahují i materiály, které mohou zaujmout i diváky, kteří už Mansonův příběh dobře znají. Třídílný kousek kombinuje výpovědi bývalých členů Mansonovy Rodiny, dobové záběry a především vzácné nahrávky, na nichž po letech znovu promlouvá samotný Manson.
A kdo vlastně Charles Manson byl? Přestože se osobně na vraždách nepodílel, dokázal v roce 1969 své následovníky přesvědčit k sérii brutálních činů, které otřásly celou Amerikou. Nejznámější z nich je bezpochyby vražda herečky Sharon Tate, tehdy těhotné manželky režiséra Romana Polanského. Manson byl následně odsouzen jako muž, který vraždy zosnoval, a právě jeho schopnost manipulovat s lidmi se stala jedním z nejděsivějších aspektů celého případu. Z charismatického vůdce malé komunity se během několika měsíců stal symbol slepé oddanosti a bezmezného násilí.
MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Návnada na tísňové lince a o den později dvě mrtvoly. Na Netflix míří nejdrsnější severské krimi roku
Do Mansonova bizarního účení navíc nečekaně vstoupila hudba Beatles. Konkrétně skladba Helter Skelter z legendárního White Album, jejíž název Manson použil pro svou představu o blížící se rasové válce, která měla zachvátit Spojené státy. Věřil, že krvavý konflikt umožní jeho Rodině přežít v úkrytu a následně převzít vládu nad novou Amerikou. Vraždy bohatých bělochů proto podle této pokřivené teorie měly vypadat jako dílo černošských radikálů a pomoci rozpoutat chaos. Beatles se tak v jeho pokřiveném výkladu stali téměř autory vlastního apokalyptického evangelia.
Berlinger zpochybňuje desítky let starou teorii. Za Mansonovými vraždami měl být mnohem banálnější motiv
Režisér Joe Berlinger nechtěl ve své dokumentární sérii Rozhovory s vrahem: Výpověď Charlese Mansona jednoduše znovu odvyprávět příběh, který už byl nesčetněkrát popsán. Naopak se snaží nabourat jednu z nejpevněji zakořeněných představ o Mansonových motivech. „Dáváme tomu chlapovi příliš velkou zásluhu,“ prohlásil Berlinger v rozhovoru pro USA TODAY. „Ano, blouznil o blížící se rasové válce. Ano, byl rasista. Motivací k vraždám však podle mě byla neplánovaná série chyb, které měly napravit předchozí omyly,” uvedl dále.
Právě tato myšlenka je jedním z nejzajímavějších prvků true crime novinky. Berlinger tvrdí, že vraždy nebyly primárně naplánovány kvůli rozpoutání rasové války, jak po desetiletí tvrdila slavná teorie prokurátora Vincenta Bugliosiho. Podle režiséra vraždění započalo z mnohem banálnějšího důvodu. Za vším měl stát nepovedený obchod s drogami a obava, že člen Rodiny Bobby Beausoleil ve vězení Mansonovi uškodí. „Někdy je zlo velmi banální a nemá žádný složitý důvod. Přesto se z tohoto případu stal jeden z nejvíce mytologizovaných příběhů v historii true crime,” zmínil Berlinger dále.
Stojí Mansonův dokument za zhlédnutí?
Dle údajů FlixPatrol se novinka Rozhovory s vrahem: Výpověď Charlese Mansona v době psaní tohoto článku držela na 4. místě globální TOP 10 nejsledovanějších pořadů Netflixu, zatímco v českém žebříčku dokonce obsadila první příčku. Zájem diváků tak potvrzuje, že true crime má stále mimořádnou schopnost přitáhnout pozornost a příběh Charlese Mansona patří bezpochyby k těm, které fascinují i po desítkách let.
A co samotné hodnocení? Ani to zatím nevypadá vůbec špatně. Názory na obsáhlost dokumentárního kousku se ale poměrně liší. Zatímco někteří diváci i kritici upozorňují, že série nepřináší dostatek skutečně nových informací, jiní oceňují především dosud neslyšené nahrávky a svědectví lidí, kteří byli Mansonovi skutečně nablízku.
PSALI JSME TAKÉ: Nejočekávanější krimi thriller léta míří na Netflix: Robert De Niro na stopě vraha, který za sebou zanechává děsivou stopu
Joel Keller z Decider doporučuje sérii zhlédnout. „Rozhovory s vrahem: Výpověď Charlese Mansona jsou pravděpodobně nejrozporuplnějším dílem dokumentární série Joea Berlingera. Přesto jsou nové informace a dosud neslyšené rozhovory s Mansonem, které během tří hodin nabídne, natolik zajímavé, že kvůli nim stojí za to přetrpět otravné hrané rekonstrukce a další nedostatky ve vyprávění.”
Podobně zdrženlivě, ale přesto pozitivně se na novinku dívá Lakshana N Palat z Gulf News. Podle ní záleží především na tom, kolik toho už divák o Mansonově případu ví. „Pokud jste Mansonův případ sledovali opravdu podrobně, novinka vám možná mnoho nového nenabídne. Jestli jste se mu ale stejně jako já dosud vyhýbali kvůli nepříjemnosti a mrazivosti celého tématu, pak jde o působivý pohled na jednoho z nejznámějších vrahů všech dob.”
Čeští diváci true crime novinku chválí, ale nechybí ani výtky
Pozitivní jsou zatím také reakce českých diváků. Na ČSFD si Rozhovory s vrahem: Výpověď Charlese Mansona drží 75 %, přičemž i tady někteří uvádějí, že se příliš nového nedozvěděli, zatímco pro jiné představuje tato série povedené a ucelené shrnutí celého případu.
Jeden z českých diváků oceňuje především množství archivních materiálů a výpovědí: „Dokumentární série pro ty, kteří o Mansonovi již něco trochu vědí. Jsou zde záznamy z vězení, telefonní hovory, rozhovory se svědky, vyšetřujícími, s bývalými členy ‚rodiny‘. A manipulační dovednosti Mansona. Jeho zrůdná povaha je vykreslena výborně.“
Jiný divák naopak přiznává, že Mansonův případ před sledováním neznal příliš podrobně, a právě proto pro něj dokument fungoval jako velmi dobré doplnění základních souvislostí. „Události jsem neznal dopodrobna, takže pro mě přehledné doplnění zásadních informací. A především ucelené vysvětlení, proč se události odehrály a proč právě takovým způsobem. Charles Manson patří určitě k mediálně nejvíce proslulým vrahům, a přitom za vraždy, které nespáchal. Manipulátor, který jako každý úspěšný vůdce sekty věděl, že nešťastní lidé jsou nejlepšími loutky. Za největší plus dokumentu považuji výpovědi/komentáře tří bývalých členek Mansonovy rodiny. Charles Manson toužil skrze slávu ovládat masy. Plány nevyšly, a tak vyslal své posly krutým způsobem vybít nahromaděné frustrace na nevinné. A opět další z dokumentů ukazujících, že práce policie je nekoordinovaný šlendrián,“ zmiňuje další.
Objevil se ale i názor, že dokument příliš nového nenabízí. „Převážně jde o výpovědi z jeho okolí, kde se ale člověk nedozví vyloženě nic nového, ať co se týče výpovědí, tak i fotografií z místa činů a podobně,“ hodnotí jeden z diváků. Ale ani on sérii úplně nezavrhl, protože zároveň uvádí, že jde stále o „velmi nadprůměrný true crime dokument“.
Zdroje: Tudum, USA TODAY, FlixPatrol, Decider, Gulf News, ČSFD