Nový snímek z netflixovské sekce „příběhy vražd“ Operace Chaos: Mansonovic vraždy (Chaos: The Manson Murders) se pokouší nasvítit známý brutální čin z nového úhlu. Zjištění dokumentaristů šokuje asi málokoho, ovšem milovníci pohledu do minulosti budou spokojení.
Charles Manson byl dlouho považován za nejslavnějšího amerického vraha. V roce 2017 skončil jeho doživotní trest, neb třiaosmdesátiletý muž ve věznici vypustil duši. Několik hudebníků se totiž inspirovalo jeho tvorbou, sám byl pak byl nepříliš úspěšným skladatelem a zpěvákem, dokonce chvíli spolupracoval s členem Beach Boys Dennisem Wilsonem.
Novinka na Netflixu Tarantina nepřekoná
Zásadní filmovou reflexí činu členů jeho sekty byl snímek Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu. Ačkoliv Tarantino pracoval s alternativní realitou, jeho ukotvení filmu v dobových souvislostech učinilo Mansonovy vraždy notoricky známými.
Snaha propíraný příběh ještě jednou vytěžit tak působí ze strany Netflixu skoro až překvapivě. Divák si nemusí číst anotaci, aby mu bylo dopředu jasné, že záměrem filmu bude poukázat na nějaké skryté skutečnosti a nabídnout alespoň kapku neotřelou intepretaci celé Mansonovy historie.
Na rovinu můžeme říci, že dokument nepřináší šokující odhalení ani podprahovou pointu, jež by člověku nedovolila spát až do doby, než ho vzbudí budík na ranní směnu. Ale zároveň to neznamená, že by jeho sledování bylo podobně zbytečnou činností jako pití bezkofeinové kávy.
Historici si pochutnají
Tvůrci výborně pracují s dobovými záběry a za pomoci nejdokonalejší metody dokumentárního filmu, mluvících hlav, vysvětlují řadu fenoménu doby. Ať už šlo o negativní stránky hippie subkultury, experimenty s LSD, jimž se věnovali i renomování vědci (zájemci si můžou ve středoškolském sešitu připomenout Stanislava Grofa), nebo polotajné vládní výzkumy.
Co se týče hovořících respondentů, rovněž se podařilo zapojit zajímavé osobnosti, které o divoké době dnes hovoří v roli letitých staříků. Obsáhle zde hovoří například Vincent Bugliosi. Vidíme ho na dobových záběrech v roli prokurátora v čele procesu s Mansonovou rodinou a také komentovat ex-post pro potřeby filmu.
Hlavní předností filmu je pak šíře záběru kontextuálních témat navázaných na dobu i samotné vraždy. Kromě již zmíněného se navíc dozvíme něco o hudební produkci doby, životě hippies, drogách, CIA, rasových problémech a celé řadě dalších zajímavých jevů konce 60. let.
Jenže přeskakování mezi plejádou věcí odvádí od primárního námětu vražd a divákovi neznalému amerických dějin druhé poloviny 20. století může leccos unikat nebo připadat zmatečné. Takže kdo má rád moderní historii, ten si ledování dokumentu užije, ale kdo se chtěl stát svědkem skandálního odhalení a užívat si vtažení do děje, možná se bude trochu nudit.
Zdroje: autorský text
