Recenze na seriál Narkosvětci o skutečném případě, který se odehrál v nedávné minulosti

Drogová mafie v čele s Korejci je rozhodně zajímavý námět. A to tím spíš, když se jedná o volnou adaptaci skutečného případu z ne tak dávné minulosti. Krimi seriál z minulého roku vypráví příběh o pašování, politice, ale i náboženských hnutí.

Narcos po korejsku

Populární seriál Narcos o praktikách drogového bosse Pablo Escobara není potřeba představovat. Od jeho vydání před osmi lety se na scéně vylouplo několik dalších kriminálních show věnovaných tématu návykových látek a jejich distribučním sítím. A Korejci teď přišli se svým vlastním příběhem.

Na první pohled obyčejný obchodník Kang Ingu (Ha Jeongwoo) odcestuje na doporučení kamaráda do jihoamerické země Surinam, aby odtud vyvážel rejnoky do Koreje. Po počátečním úspěchu se však zaplete s místní domobranou, čínskými pašeráky pervitinu a lokálním kazatelem Yohanem (Hwang Jeongmin). Navíc je jeho zásilka ryb zabavena, protože obsahuje drogy.

Poté, co je jeho obchodní partner a nejlepší přítel zavražděn a on sám je poslán do vězení za pašování drog. Rozhodne se pomstít, a to v rámci tajné operace, kterou vede korejská National Inteligence Service s Choi Changhem (Park Haesoo) v čele. Dvojice se však zaplete do temného a děsivého světa mezinárodního obchodu s drogami, sektou a korupcí v politice.

Po uvedení seriálu však vznikla kontroverze okolo jeho původního názvu – Surinam (수리남). Ten se nelíbil surinamské vládě, jelikož podle ní propaguje věčný stereotyp, že je tato země zkorumpovaná a prolezlá drogovými kartely. Na mezinárodní úrovni se tedy používá titul Narco-Saints.

Pravdou ale zůstává, že seriál je volně založen na skutečném příběhu Cho Bonghaenga, korejského drogového bosse, který vedl velkou organizaci obchodující s drogami v Surinamu okolo přelomu tisíciletí. Ač tedy může být tato reakce na místě, jedná se zde o menší kontroverzi a negativní vykreslení je zřejmě ospravedlnitelnější než například v případě Borata…

Kriminálky nebo K-Drama sice účelně nevyhledávám, ale mám slabost pro Hwang Jeongmina jakožto geniálního herce. Mezi obsazením se však objeví i další talentované tváře, známé nejen fanouškům korejské kultury.

Minisérie o šesti hodinových dílech je podle mého názoru ideální formát – ani krátký, ani zdlouhavý. Možná nemohu porovnat s populárním Narcos nebo jinými počiny, které se věnují pašeráctví, ale seriál mě držel v napětí a překvapil každým dílem.

Ač se samozřejmě v příběhu objeví nějaké díry, některé postavy by zasloužily více prostoru a znalci jistě najdou některé situace přitažené za vlasy, seriál je až do konce luxusní jízdou, kterou ocení nejen fanoušci akčních kriminálek či K-dramat.

Zdroj: Autorka článku