Filmový průmysl se po více než šedesáti letech skutečně bouří. K více než dva měsíce trvající stávce scenáristů se nově připojili i herci, aby si u filmových studií vyjednali lepší pracovní podmínky. Situace se podepsala dokonce i na některých nejočekávanějších snímcích roku, jako je Oppenheimer. Kdy se navíc situace vrátí zpět do starých kolejí, nemá zatím nikdo tušení.
Paralyzovaný Hollywood nebo největší krize filmu. Tak by se dal popsat současný stav, ve kterém se americký filmový průmysl nachází. Po více než šedesáti letech totiž spojili síly herci a scenáristé, aby si vybojovali vyšší platy a zlepšili své budoucí vyhlídky.
Spustili lavinu
Na vině jsou především různé streamovací platformy a studia. Scenáristům, které zastupuje Sdružení amerických scénáristů (WGA), se už na začátku května nelíbilo, že jejich produkty nejsou adekvátně odměňovány. Málokterý tvůrce si totiž psaním vydělá velké peníze, spousta z nich se tak nachází v běžné mzdové rovině jako zbytek společnosti.
O to víc poté scenáristy trápí, když je jejich dílo úspěšné na VOD službách, jako je Netflix nebo HBO. Pociťují to především tvůrci seriálových hitů. Ti totiž rozhodně nebývají vypláceni podle toho, jak vysoko se na příčkách sledovanosti a hodnocení pořad drží.
Ke tvůrcům scénářů se navíc nyní přidali i herci a herečky. Stávku vedení odborového svazu amerických herců a televizních a rozhlasových umělců (SAG-AFTRA) zahájilo poté, co se s Aliancí filmových a televizních producentů (AMPT) nedohodli na nové kolektivní smlouvě. Poslední režisérská skupina se ale k celé akci nepřidá, svaz se se studii domluvil už na začátku léta.
Strach z technologií
Kromě platů se hollywoodským tvářím nezdá také zapojení umělé inteligence do natáčení. Filmová studia totiž podle všeho zatoužila po skenování hvězdných obličejů pro případ jejich pozdějšího využítí. Pro herce ale jak jinak než bez nároku na další pozdější odměnu. Scenáristé zase mají strach z toho, že je počítače úplně nahradí. Producenti by si je poté najímali už pouze na drobnější úpravy textů.
Proti takovému zacházení s umělci se ohradila mnohá herecká esa v čele s Meryl Streep, Jennifer Lawrence, Joaquinem Phoenixem nebo Ewanem McGregorem. Stávku podpořilo i obsazení dlouho očekávaného snímku Oppenheimer.
Florence Pugh, Cillian Murphy, Matt Damon a Emily Blunt se na londýnské premiéře prošli po červeném koberci, před začátkem představení ale zase odešli. Povzbuzující slova stávkařům dal i režisér historického dramatu Christopher Nolan.
Bídníci v Americe
Nejvíce slyšet byla v posledních dnech prezidentka SAG-AFTRA Fran Drescher, kterou diváci znají jako chůvu Fine z devadesátkového sitcomu Chůva k pohledání. V plamenném proslovu vyjádřila svoji nechuť k chování filmových studií a streamovacích platforem a odpověděla také na spekulace o nabídce, kterou producenti zastupující například Netflix nebo Amazon odborářům údajně nabídli.
„Studia by se měla stydět. Momentálně stojí na špatné straně historie,“ prohlásila a dalšími větami se symbolicky odkázala na ducha Velké francouzské revoluce. „Jednou se brány Versailles stejně prolomí a toto všechno skončí!“ dodala.
Do kdy stávka potrvá a jaké následky s sebou přinese, je nyní těžké odhadovat. Protože ale tyto dvě skupiny odborářů stávkují společně poprvé od roku 1960, lze předpokládat, že se zasekne celá americká i filmová produkce. Organizace SAG-AFTRA má celkem 160 tisíc členů, z nichž téměř všichni stávku aktivně podporují.
Nucená pauza se týká pouze amerických filmařů. V návaznosti na stávku ale automaticky na nějakou dobu ztrácí práci i lidé v dalších povoláních, jako jsou kulisáci, maskéři nebo třeba elektrikáři. Po celou dobu budou tito pracovníci bez příjmů nebo si budou muset přivydělat jinde. Největší finanční zátěží budou pak pro všechny podílející se tvůrce zejména ty projekty, jež už byly v produkci a jejichž výroba se musela pozastavit.
Diváci se bojí a mají důvod
Ještě v květnu to sice vypadalo, že se stávka fanoušků nijak výrazně nedotkne, se zapojením herců se ale situace razantně změnila. Hollywoodské tváře nesmí účinkovat a tvořit, zakázanou mají ale také propagaci k nově vzniklým snímkům a seriálům. Diváci si tedy například na rozhovory se svými oblíbenci budou muset počkat.
Největší tlak poté průmysl s fanouškovskou základnou pocítí v období filmových festivalů na přelomu léta a podzimu. Například takový Bradley Cooper, jenž napsal scénář k životopisnému snímku o skladateli Leonardu Bernesteinovi s názvem Maestro, se na akcích bude moct ukázat. Jediné, o čem ale bude smět hovořit, je jeho režisérská a producentská práce. Ke svému hereckému výkonu nebo scénáři nemůže říct vůbec nic.
Zdroje: Seznam Zprávy, ČTK, Filmtoro, The Guardian, Deadline, Filmožrouti
