Mnozí si ji pamatují jako Bábu Tutovku, bláznivou babku Škopkovou ze Slunce, seno nebo jako děsivou smrtku z pohádky Honza málem králem. Valerie Kaplanová se do povědomí diváků dostala až ve stáří, avšak na divadelních prknech zářila řadu let. A v mládí byla opravdu krásná!
Valerie Kaplanová se narodila 12. září 1917 v Hlinsku, avšak do 11 let žila ve Vídni, kde pracoval její otec. Stala se sekretářkou, a navštěvovala ochotnický soubor Živé jeviště. Její první inscenací byly Úkazy našich dějin ve Vinohradském divadle v roce 1930.
Profesionálně se však herectví začala věnovat až po druhé světové válce. Hrála v Zemském divadle v Liberci, v Kalrových Varech, v Divadle pracujících ve Zlíně, ve Východočeském divadle v Pardubicích, v Národním divadle a občas také v divadle Na zábradlí v Praze.
Před kameru se poprvé postavila v roce 1951 v krátkometrážních snímcích Pionýr a Raději dříve. Ve filmu si pak zahrála až o 16 let později. Tím prvním byla v roce 1967 Kachyňova Noc nevěsty. Do povědomí diváků se dostala až v pozdějším věku, kdy se jako Bába Tutovka od roku 1992 objevovala na televizní obrazovce jako propagátorka soutěže Tutovka, která lákala na mnohdy i milionové výhry.
Na svém kontě má ale i řadu jiných rolí, ze kterých si ji diváci pamatují. Mezi ně patří bláznivá babička ležící v posteli na dvorku u Troškových ve dvou dílech Slunce, seno, kde po prvním díle vystřídala Ernu Červenou nebo průvodkyně v Muzeu ve filmu Jára Cimrman, ležící spící. Ti bystřejší ji pak také určitě poznali v pohádce Honza málem králem, kde si zahrála kmotřičku Smrt, které se málo nejedno dítko.
Ale rolí na svém kontě má daleko více, ať už těch filmových nebo divadelních. Často se objevovala také v epizodách některých seriálů. Jedním z těch nejznámějších je Třicet případů majora Zemana, kde jsme ji mohli vidět v hororovém díle Studna natočeném podle jednoho z nejznámějších československých kriminálních případů.
Protože byla zajímavého vzezření, velmi hubená, šlachovitá a zkrátka jiná než většina hereček, všímalo se jí mnoho filmařů. A jelikož ovládala také několik jazyků, obsadili ji v 90. do několika filmů také zahraniční producenti, kteří natáčeli v tehdejším Československu.
Valerie Kaplanová byla plná elánu a měla energie na rozdávání, což na ni obdivovala i řada jejích hereckých kolegů. „Valerie byla úžasná baba. Byla to naše pusinka, byla s ní ohromná psina. Nezkazila žádnou legraci a byla k neutahání! My už padali na hubu, a ona měla obrovskou výdrž. Od rána do rána jela v jednom kuse a byla velice společenská. Při životě ji držel jen rum a cigarety. A když už opravdu musela jíst, tak si v kuchyni nebo v restauraci poprosila o to nejtlustší maso, co tam měli,“ vzpomínal na ni kdysi Zdeněk Trošky pro deník Blesk.
Její poslední rolí byla babička Filoména v pohádce Šmankote, babičko, čaruj! z roku 1998. Herečka pak zemřela na rakovinu 12. května 1999 v Pardubicích ve věku nedožitých 82 let.
Zdroje: ČSFD, Blesk, Dotyk, Radiožurnál, Krajské listy
