Julius „Lavi“ Lavický je zpět – hlasitější, drzejší a stejně neodolatelně trapný jako vždy. Pokračování úspěšné české komedie Vyšehrad: Fylm s názvem Vyšehrad Dvje přináší novou dávku absurdních situací, svérázného humoru a fotbalových výbuchů. Jak si Lavi poradí s realitou vesnického klubu a vlastní nezničitelnou samolibostí?
Druhé filmové pokračování příběhu Juliuse Lavického, známého spíš jako Lavi, přináší přesně to, co od něj diváci očekávají – pořádnou dávku absurdního humoru, nekorektních vtípků a situací, ve kterých by si každý jiný zničil život. Lavi ale ne. On se v tom naopak vyžívá. Film Vyšehrad Dvje se nesnaží být sofistikovaným příběhem o návratu padlého sportovce. Je to ale spíše rozverné dobrodružství jednoho samolibého blázna, který má víc štěstí než rozumu – a přesně to je jeho značka.
Děj se tentokrát přesouvá z profesionálního fotbalového prostředí do vesnického klubu FK Smrkov. Už to samo o sobě napovídá, že film míří ještě níž než v předchozím díle, ale v tom nejlepším slova smyslu. Kontrast mezi světem maloměsta a Laviho „velkým egem“ tvoří jádro celé komedie. Zatímco všichni ostatní se snaží o trochu normálnosti, Lavi kolem sebe roztáčí spirálu idiotství, která ho vede ze šlamastyky do šlamastyky. Ale stejně jako v prvním díle, i tady mu nějakým zázrakem všechno vychází. Což je frustrující, ale zároveň zábavné.
Jakub Štáfek zůstává naprosto přesný ve své roli. Jeho herecký projev působí autenticky, přestože Lavi je karikaturou fotbalisty a lidské bezmozkovitosti. Všechno je přehnané, občas do takové míry, až to ztrácí kontakt s realitou. Vedlejší postavy příjemně doplňují hlavní děj, ať už jde o spoluhráče z FK Smrkov, vesnické trenéry nebo různorodé vedlejší figurky, všichni mají co nabídnout, i když často jen na pár minut.
Režijně se film drží svižného tempa, scény střídají jedna druhou pěkně rychle a nenechají diváka vydechnout. Humor je místy velmi hrubý, často založený na vulgaritách nebo absurditě. Pokud vám sedla první část, tady budete jako doma. Kamera i střih podporují ten „šílený“ pocit, kdy se vše sype, ale stále to nějak drží pohromadě – stejně jako hlavní hrdina. Vizuálně film nepůsobí lacině, i když si dělá legraci sám ze sebe i ze své produkční skromnosti.
Vyšehrad Dvje je film, který neoslní ty, kdo hledají hluboké pointy nebo emocionální katarze. Ale to není jeho účel. Je to čistá zábava. Oslava lidské nedokonalosti, trapnosti a schopnosti přežít všechno s úsměvem a drzým pohledem. Pokud potřebujete vypnout, zasmát se a na chvíli zapomenout na realitu, Lavi vám to dopřeje. A i když je to pořád stejná písnička, z nějakého důvodu ji prostě chcete slyšet znovu.
Zdroje: Autorský text
