Brutalita, která šokovala svět: Drama Stromy a mír podle skutečné události míří na Netflix

Eva Lenská
Foto: Netflix

Na Netflix míří dojemné drama pojednávající o brutální genocidě ve Rwandě, ke které došlo v roce 1994. Čtyři ženy různého původu a přesvědčení budou společně bojovat o přežití, zatímco mezi nimi vznikne nezlomné pouto.

Snímek Stromy a mír (Trees of Peace) je režijním debutem herečky a scenáristky Alanny Brown. Příběh vychází ze skutečných událostí, které se odehrály během genocidy ve Rwandě v 90. letech. Hlavní role ztvárnili Eliane Umuhire, Charmaine Bingwa, Ella Cannon a Tongayi Chirisa.

Rwandská genocida probíhala od 7. dubna do 15. července roku 1994 a v tomto období byli ozbrojenými vojáky masakrováni příslušníci menšinového etnika Tutsiů. Počet obětí z řad Tutsiů se odhaduje na přibližně 500 000 až 662 000. Brutalita této události šokovala celý svět, ale přesto žádná země nevystoupila, aby se pokusila vraždění zastavit.

Hrdinkami filmu jsou čtyři ženy z různého prostředí. Mutesi, Peyton, Jeanette a Annick, které se musí ukrývat v malé místnosti pod podlahou kuchyně, doufají, že si zachrání holý život. Zatímco jsou pospolu, vzniká mezi nimi vzácné pouto přátelství.

Foto: Netflix

Plakát k filmu, na němž všechny čtyři ženy natahují ruce vzhůru ke světlu, je působivý svým poselstvím. Ukazuje, jak se ženy navzájem podporují a drží při sobě ve chvílích neuvěřitelného boje o život a utrpení.

Během rozhovoru s Essence režisérka Alanna Brown uvedla: „Osudy rwandských žen, které vytrvaly i v době genocidy, mě zasáhly. Jejich příběh je specifický, ale témata vnitřního zmatku a odpuštění jsou neuvěřitelně univerzální. Jsem vděčná Netflixu, že dal filmu Stromy a mír možnost, aby se dotkl tolika lidí, což byl můj sen, když jsem se ho před osmi lety rozhodla natočit.“

Na Netflixu bude snímek dostupný od 10. června.

Zdroj: Collider

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.
  1. Bohouš Béda Dvořák

    Obyvatelé Rwandy i Urundi nebyli spokojení s belgickou správou pod dohledem OSN. V roce 1962 tedy přestali být kolonií. Hutům i Tutsiúm bylo umožněno (namísto "útlaku" a civilizovaného rozvoje země) se mezi sebou svobodně a nerušeně vraždit. Že, jak se píše v článku, "žádná země nevystoupila, aby se pokusila vraždění zastavit"? Proč by to nějaká země dělala? Hutuové ani Tutsiové si přece další "útlak černošského obyvatelstva" nepřejí!