Česká filmová a televizní akademie dnes oznámila výběr kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii mezinárodní celovečerní film. Do boje o prestižní cenu 98. ročníku americké Academy of Motion Picture Arts and Sciences se akademici v hlasování rozhodli vyslat celovečerní dokumentární film Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být.
Letos to bylo s výběrem českého kandidáta na Oscara poněkud divoké. Ve hře byl totiž i snímek Sbormistr režiséra Ondřeje Provazníka. Ačkoli uspěl ve Varech a působivě vykreslil téma zneužívání, o kterém by se mělo mluvit, nakonec pohořel. Jedním z kandidátů byl také film Karavan, který měl tu čest soutěžit na festivalu v Cannes. Ale ani ten neuspěl. Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) nakonec rozhodla, že do boje o Oscara vyšle dokument režisérky Kláry Tasovské Ještě nejsem, kým chci být.
Skandál kolem Sbormistra
Jak už bylo řečeno, původně se zdálo, že se o Oscara utká film Sbormistr. Proč z toho sešlo? Mohl za to nový způsob hlasování? Zcela nově tentokrát probíhalo hlasování dvoukolově. V prvním kole vybrala komise prezídia ČFTA z filmů přihlášených producenty tři snímky (Sbormistr, Karavan a Ještě nejsem, kým chci být). O finálním výběru pak ve druhém kole od 8. července do 8. srpna mohli hlasovat všichni členové akademie ČFTA splňující podmínky AMPAS. Celkem hlasovalo 194 akademiků. Je jen škoda, že kvůli tomu nedostal šanci očekávaný snímek Franz režisérky Agnieszky Holland, jenž má premiéru v kinech až 25. září. Nový postup logicky neschvalovala celá řada filmařů. Patří mezi ně například Jiří Mádl, Václav Marhoul, Ondřej Trojan nebo Petr Václav.
To ale není vše. Skandál kolem Sbormistra byl mnohem hlubší. Podle zpráv z médií prezídium české akademie doporučilo jako ideálního kandidáta právě snímek Sbormistr. Jenže tady padla kosa na kámen, protože film inspirovaný kauzou Bambini di Praga vyvolal debatu o hranicích mezi fikcí a realitou. Ačkoli režisér uvedl, že postavy i příběh jsou údajně fiktivní, jméno hlavní hrdinky zůstalo stejné – Karolína.
Vůči tomu se rázně ohradil bratr skutečné Karolíny a zároveň člen ČFTA Radovan Síbrt. Napsal členům prezídia dopis, ve kterém mimo jiné stálo: „Má sestra jako první reakci na film řekla, že se cítí podvedena. A dodala, že jestli jí chce někdo tvrdit, že to není o Bohumilu Kulínském a Bambini di Praga, tak se jí jen vysmívá do obličeje.“ Dá se tedy říci, že letošní způsob hlasování byl poněkud manipulativní a nedemokratický.
ČTĚTE TAKÉ: Nejúspěšnější český film roku míří krátce po premiéře online. Lavi hodlá dobýt Netflix
O čem je dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být?
Formálně odvážný dokument o identitě, svobodě a vnitřním vzdoru sleduje život fotografky Libuše Jarcovjákové – výrazné umělkyně, která se navzdory době i okolí rozhodla být sama sebou. Z jejích soukromých deníků a tisíců analogových snímků vznikl originální snímek, jenž zachycuje underground 80. let v Československu, dramatický útěk do Západního Berlína i exkluzivní focení pro módní špičky v Tokiu. Ve světové premiéře byl snímek uveden v loňském roce na Berlinale a letos získal Českého lva za nejlepší dokumentární film. Na ČSFD si vysloužil krásné hodnocení 86 %.
Jaké má dokument šance? To už závisí na členech americké Akademie. K tomu ještě dodejme, že slavnostní vyhlášení 98. ročníku cen americké Akademie filmového umění a věd se uskuteční 15. března 2026. Shortlist výběru 15 zahraničních filmů Akademie zveřejní 16. prosince letošního roku a nominace budou následně oznámeny 22. ledna 2026.
Úspěchy z minulých let
V loňském roce vybrali akademici jako kandidáta na Oscara za Českou republiku film Jiřího Mádla Vlny, který postoupil do užšího výběru. Ikonickou zlatou sošku americké Akademie filmového umění a věd zatím získaly pouze dva československé a jeden český film: Obchod na korze (1965) Jána Kadára a Elmara Klose, o dva roky později Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela a Kolja (1996) Jana Svěráka. Šestice dalších filmů se pak probojovala do nominačního výběru: Lásky jedné plavovlásky (1966) a Hoří, má panenko Miloše Formana (1968), Vesničko má středisková Jiřího Menzela (1986), Obecná škola Jana Svěráka (1991), Musíme si pomáhat Jana Hřebejka (2000) a naposledy Želary Ondřeje Trojana (2003). Do oscarového shortlistu byl v roce 2019 vybrán film Václava Marhoula Nabarvené ptáče a o dva roky později snímek Agnieszky Holland Šarlatán.
Pokud jste dokumentární snímek Ještě nejsem, kým chci být? neviděli, můžete si jej pustit na Netflixu.
