Pravdivý příběh Barbarů: Jak to skutečně bylo s bitvou u Teutoburského lesa, Arminiem a římskou porážkou

Německý seriál Barbaři (Barbarians) zavede diváky až do roku 9 našeho letopočtu, do doby před legendární bitvou u Teutoburského lesa, během níž se střetly sjednocené germánské kmeny proti invazi římské říše. Jde o vynikající seriál, který ukazuje stěžejní historickou událost v Evropě prostřednictvím strhujícího příběhu o lásce, přátelství, zradách a pomstě.

Příběh seriálu Barbaři se kromě historických událostí před bitvou u Teutoburského lesa soustředí na příběh o přátelství tří germánských dětí, které byly během římské okupace rozděleny a po letech se znovu setkávají právě při této zcela zásadní bitvě, kdy germánští válečníci v roce 9. n. l. zastavili rozpínání římské říše. Nechybí konflikty, brutální boje s meči, krvavé bitevní lodě, folklórní mytologie a milostné intriky, u nichž si fanoušci seriálů Hra o trůny a Vikingové určitě přijdou na své.

Barbaři, podobně jako Poslední království (The Last Kingdom), jsou částečně založeni na skutečné historii a částečně na beletristickém díle. Avšak výkonní producenti Jan Martin Scharf a Arne Nolting v tom, co vidíme na obrazovce, usilovali o vysokou úroveň autenticity.

Jak historicky přesní jsou Barbaři?

Dvě z klíčových postav byly skutečnými významnými osobnostmi. Jednou z nich je dcera cheruského prince Thusnelda, druhou mladý římský důstojník Arminius.

Cheruskové byli germánský kmen, jeden z asi padesáti, které v té době existovaly. Většina z nich měla mezi sebou dost nepřátelské vztahy a zdálo se nemožné, že se kdy sjednotily proti společnému nepříteli – Římanům.

Tak tomu bylo až do zásahu Arminia, původně syna nejušlechtilejšího rodu kmene Cherusků, který byl jako mladý společně s bratrem Flavem poslán do Říma, kde mu byl udělen prestižní status římského rytíře a dostalo se mu dobrého vojenského vzdělání. V následujících letech se stal důvěryhodným poradcem nemilosrdného římského generála Vara, ale jeho srdce tajně zůstávalo na straně germánského lidu. (V seriálu byl Arminius představen jako Varův adoptivní syn, což se však s historií neshoduje.)

Arminius vymyslel plán, jak spojit různorodé germánské kmeny proti Římanům. Využil jejich rozhořčení nad sadistickými činy Vara vůči poraženým, jakými bylo třeba křižování rebelů.

Arminius zorganizoval přepadení Římanů. Mezitím krmil Vara falešnými zprávami o místním povstání a vedl ho územím, které jeho římští vojáci neznali. Poté shromáždil germánské kmeny a sám stál v jejich čele při vítězných útocích na nepřátelské posádky. Společně tak zničili tři římské legie a zastavili postup římské říše. Tato bitva je považována za klíčovou, protože ukončila římskou expanzi do severní Evropy.

Cheruská šlechtična Thusnelda, s níž je Arminius oženil, byla také do jisté míry rozpolcená mezi dva světy. Zatímco patřila ke germánskému kmeni, její otec byl spojencem římské říše. Ve skutečné historii si ji Arminius téměř jistě nevzal před, ale až několik let po bitvě u Teutoburského lesa. Unesl ji a měli spolu dítě. V historickém dokumentu Annales je uvedeno, že ji Arminius skutečně miloval, i když není jasné, zda jeho city byly opětovány.

Nenávist mezi Segestem, otcem Thusneldy, a Arminiem má také svůj základ v historii. Arminius se s Thusneldou oženil proti vůli jejího otce. Segestes dokonce údajně varoval římského konzula Vara, že Arminius plánuje přepadnout jeho jednotky, ale ten tomu stejně jako v seriálu nevěřil.

I bitva u Teutoburského lesa trvala několik dní a tvůrci ji do značné míry vyobrazili tak, jak hlásají historici. Je také třeba poznamenat, že některé z germánských kmenů, které se původně nespojily s Arminiem, se připojily v pozdějších fázích bitvy, stejně jako je tomu u Hagdana v televizním seriálu.

Seriál se s historií shoduje i v tom, že Varus padl v bitvě na meč (sám se propíchl mečem; pozn. redakce), aby se podle římského zvyku vyhnul porážce nepřítelem. Zdroje také naznačují, že mu byla skutečně uťata hlava a následně poslána Augustu Caesarovi do Říma. Ztrestaný císař už se nikdy nepokusil obsadit půdu východně od řeky Rýn. Podle historika Suetonia pak nad porážkou truchlil celé měsíce tím, že si neholil vousy ani nestříhal vlasy a bylo od něj slyšet naříkání: „Quinctilie Vare, vrať mi mé legie!“

Oproti skutečnosti se v seriálu objevuje několik postav, které doopravdy neexistovaly. Smyšlení jsou například Folkwin Wolfspeer, milenec Thusneldy a otec jejího nenarozeného dítěte, a Thusneldin mladší bratr Ansgar, malý chlapec, který v úvodní utrpěl epizodě vážné poranění hlavy. Skutečná Thusnelda měla bratra Segimunda, který se stal knězem.

Seriál měl být původně mini sérií, ale jelikož se setkal s velkým úspěchem, Netflix už ohlásil druhou řadu. Její natáčení již bylo zahájeno v Budapešti. Bohužel, kvůli pandemii se jí zřejmě dočkáme až na konci roku 2021 nebo začátkem roku 2022. Podle toho, co se údajně odehrálo po bitvě u Teutoburského lesa, se rozhodně máme na co těšit.

Zdroje: Tales of Times Forgotten, Republic World, Forbes, Radio Times