Jak se vyrovnat se ztrátou vlastního dítěte, když se zároveň objeví podezření, že mohlo zavinit smrt desítek dalších lidí? Právě před takovou bolestnou otázkou se ocitne hlavní hrdinka nového brazilského dramatu Jménem mého syna (On Behalf of My Son) od Netflixu. Co nás čeká? Citlivý příběh matky, která se po tragédii vydá za pozůstalými.
Film, který zaujal na prestižních festivalech
Za dojemným brazilským dramatem Jménem mého syna stojí režisér a scenárista Gabriel Martins, který se proslavil oceňovaným snímkem Mars One. Tentokrát se rozhodl vyprávět příběh matky, která po tragické smrti syna při autobusové nehodě hledá způsob, jak se vyrovnat nejen s vlastní bolestí, ale také s utrpením ostatních pozůstalých.
Film vznikl ve spolupráci Netflixu s produkční společností Filmes de Plástico, jejíž tvorba pravidelně sklízí uznání na mezinárodních filmových festivalech. A ani tentokrát tomu nebylo jinak. Po světové premiéře na 51. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Torontu se Martinsonovo drama probojovalo do hlavní soutěže prestižního festivalu v San Sebastiánu a zamířilo také na filmový festival v Riu de Janeiru. Brazilská filmová akademie jej navíc vybrala, aby reprezentoval Brazílii v boji o ceny Goya 2027. Na Netflix drama Jménem mého syna zamíří 20. listopadu.
O čem bude drama Jménem mého syna?
Drama Jménem mého syna nás zavede do brazilského města Belo Horizonte, kde se jednoho slunečného rána odehraje tragédie. Plně obsazený autobus náhle vybočil z nadjezdu, zdemoloval zábradlí a propadl se na silnici vedoucí pod ním. Katastrofu přežije pouze jediný cestující. Všichni ostatní, včetně řidiče Wesleyho, přijdou o život. Zatímco se veřejnost snaží vzpamatovat z otřesné události, vyšetřování přinese znepokojivé podezření. Záběry bezpečnostních kamer totiž naznačí, že Wesley mohl volantem trhnout úmyslně ve snaze ukončit vlastní život.
Pro jeho matku Vicentinu (Rejane Faria), pětasedmdesátiletou učitelku v důchodu, je ztráta syna zdrcující. Ještě bolestnější je však představa, že mohl vědomě připravit o život desítky nevinných lidí. Vicentina se proto rozhodne udělat něco, co by od ní málokdo čekal. Začne vyhledávat rodiny obětí, aby se jim osobně omluvila za to, co se stalo. Ne všichni ale budou ochotni ji vyslechnout. Zatímco někteří pozůstalí jí nabídnou pochopení, jiní s ní odmítnou vůbec mluvit. Každé další setkání přitom otevře nové rány a přinese otázky, na které možná nikdy nenajde odpověď. Vicentina se tak postupně vydá nejen na cestu za odpuštěním, ale také za bolestným poznáním, při němž bude muset čelit pocitům viny a obavě, že svého syna možná nikdy doopravdy neznala.
Tichá bolest, která nepotřebuje velká gesta
Režisér Gabriel Martins se rozhodl zachytit bolest ze ztráty blízkého člověka citlivě, bez velkých gest. Zaměřil se především na obyčejné okamžiky a ticho, které někdy dokáže říct víc než tisíc slov. „Jménem mého syna je příběhem ženy, která se po hluboce osobní tragédii snaží jít dál. Rejane Faria vnesla do své postavy mimořádnou opravdovost a citlivě vystihla všechny odstíny ženy, která v sobě nese nesnesitelný žal, ale přesto hledá způsob, jak pokračovat v životě a smířit se sama se sebou. Je to film o truchlení, lidskosti a schopnosti jít dál, i když se zdá, že se všechno hroutí,“ uvedl režisér pro Netflix.
Snímek zaujal také filmového kritika por Lerera, kterému svou atmosférou připomněl italský neorealismus a íránskou kinematografii. Ve své recenzi pro server Micropsia ocenil především působivý herecký výkon Rejane Farii, která dokázala vyjádřit hluboký zármutek beze slov. Podle Lerera jde o citlivé a dojemné drama, které připomíná, že bolest jednoho člověka se často dotýká celého jeho okolí.
Zdroje: About.Netflix, Variety, Micropsia