Temnější než Sedm, mrazivější než Mlčení jehňátek: 7 geniálních thrillerů o sériových vrazích, které jste pravděpodobně neviděli

Foto: 1991 Orion Pictures Corporation

Dnes už kultovní thrillery jako Sedm a Mlčení jehňátek nastavily laťku tak vysoko, že se ji podobné filmy pokoušejí přeskočit už desítky let. Některým se to možná i podařilo, ale málokdo je zná. A je to škoda, svou pozornost by si určitě zasloužili.

Thrillery o sériových vrazích se za poslední roky přesunuly ze stříbrného plátna spíše na streamovací služby. Jsou ale výjimky jako třeba Sekáč (Longlegs), kterému se přece jen podařilo zazářit, i když starým dobrým klasikám z hlediska výdělků nešlape ani na paty. Film si v roce 2024 přišel pro téměř 130 milionů dolarů při rozpočtu 10 milionů. Úspěšný byl i Černý telefon (The Black Phone), který vydělal 161 milionů dolarů při poměrně nízkých nákladech. Pro srovnání – Mlčení jehňátek bylo natočeno za 19 milionů dolarů a vydělalo téměř čtrnáctinásobek. Kultovní Fincherovo Sedm pak utržilo přibližně desetinásobek svého rozpočtu.

Podobné projekty se čím dál častěji objevují ve formě minisérií na streamovacích službách a podle různých žebříčků diváky stále baví. Vyšetřování brutálních vražd, nervydrásající podívaná a mrazení v zádech. Vybrali jsme několik filmů, které zůstaly opomíjené, a přitom by si své místo na výsluní rozhodně zasloužily.

The Clovehitch Killer (2018)

Co kdybyste jednoho dne zjistili, že váš otec možná není tím, za koho jste ho celý život považovali? Don je typický americký táta. Jeho syn Tyler ale začne nacházet podivné důkazy, které ho zavedou k tomu, že jeho rodič zase tak obyčejný není. A pravda je možná děsivější, než si dokáže přiznat.

MOHLO BY VÁS TAKÉ ZAJÍMAT: Hit Netflixu trhá rekordy, diváci ale diskutují o jeho závěru. Kdo je tajemná dívka v modrém svetru?

Film režiséra Duncana Skilese kombinuje drama o dospívání s thrillerem a výrazně čerpá z případu skutečného sériového vraha Dennise Radera, známého jako BTK Killer. Právě kontrast mezi poklidným životem amerického předměstí a hrůzou ukrytou za dveřmi jednoho z domů funguje možná nejlépe. Stephen King označil snímek za výborný malý film, jenž je neskutečně napínavý a není pro slabé povahy.

Mr. Brooks (2007)

Earl Brooks je úspěšný podnikatel, milující manžel a otec. Má prakticky všechno, co si může člověk přát. Jenže zároveň má jeden velmi nepříjemný koníček – vraždí lidi. A jak do toho všeho zapadá jeho společník Marshall a policistka v podání Demi Moore?

Hlavní roli si zahrál Kevin Costner, jemuž ji scenáristé napsali přímo na tělo. Zajímavé je, že divák po celou dobu filmu sleduje, jak vrah doopravdy pracuje. A možná nejděsivější na tom je, že je to člověk, kterého byste pravděpodobně ani na vteřinu nepodezřívali z něčeho takového.

Kevin Costner ve filmu Mr. Brooks
Foto: MGM

Léto 84 (2018)

Nejšílenější věci se prý odehrávají na předměstích, říká hned v úvodu hlavní hrdina Davey. Parta teenagerů se během prázdnin začne nudit, a právě Davey přijde s teorií, že jejich soused je ve skutečnosti sériový vrah.

Film jde se svou atmosférou úplně jiným směrem. Má nostalgický nádech a připomíná filmy o dětských partách z 80. let a docela dlouho nechá diváka si myslet, že jde o nevinnou letní detektivku. A potom začne přituhovat. Právě tenhle kontrast funguje skvěle a po závěru určitě nedokážete klidně usnout.

Viděl jsem ďábla (2010)

Jihokorejský thriller Viděl jsem ďábla sleduje agenta jihokorejské Národní zpravodajské služby, jehož snoubenku zavraždí sériový vrah. Plán je jasný! Bez pomsty to nepůjde.

Režisér Kim Jee-woon natočil mimořádně brutální a temnou podívanou, která rozhodně není pro každého. Film se nevyhýbá explicitnímu násilí, mučení ani opravdu nepříjemným scénám, a právě jeho brutalita patří k důvodům, proč se o něm mluví dodnes. V Jižní Koreji navíc musel být film kvůli násilnému obsahu upraven, aby mohl být uveden v kinech.

Herci dostali role, ve kterých se mohou opravdu vyřádit, protože tady se neřeší, jestli vraha někdo dopadne, ale co se stane, když se člověk rozhodne překročit hranici mezi spravedlností a pomstou.

Tmavě červená (1975)

Během parapsychologické konference vycítí věhlasná telepatka Helga Hullmannová přítomnost někoho, kdo se chystá spáchat vraždu. Ještě téhož večera je žena zavražděna neznámým zabijákem. Klavírista Marcus se náhodou stane svědkem brutální vraždy a společně se známou novinářkou se pustí do pátrání po pachateli. Na fanoušky mrazení v zádech navíc čeká děsivá dětská ukolébavka a chátrající sídlo na předměstí.

Film patří mezi zásadní díla italského žánru giallo. Jde o specifický typ detektivního thrilleru, který kombinuje pátrání po vrahovi s hororovou atmosférou, výrazným násilím a často i velmi stylizovanou kamerou.

Foto z filmu Tmavě červená
Foto: Rizzoli Film

Creep (2014)

Kameraman Aaron přijme podivnou zakázku, při které má během jednoho dne natáčet muže jménem Josef. Honorář? Tisíc dolarů! Josef tvrdí, že má neoperovatelný nádor na mozku a chce po sobě zanechat video pro své nenarozené dítě. Postupně se ale začíná chovat mnohem divněji.

Patrick Brice a Mark Duplass neměli scénář klasicky napsaný, a tak film vznikal podle pětistránkové osnovy a většina dialogů byla improvizovaná. Některé scény dokonce natočili v několika různých verzích a tvůrci měli připravené také alternativní konce.

TAKÉ JSME PSALI: Robert Pattinson jako lovec predátorů předvádí životní výkon. V Benátkách sklidil 7minutové ovace, teď jeho krimi thriller míří do kin

Film navíc využívá techniku found footage, tedy styl, kdy je celý příběh vyprávěn prostřednictvím údajně nalezených či natočených záznamů. Kamera v rukou hlavního hrdiny tak není jen prostředkem k vyprávění, ale přímo součástí příběhu.

Creep (2014)
Foto: The Duplass Brothers/Blumhouse Productions

Hry na cestě (1981)

Stacy Keach řídí kamion napříč australskou pustinou. V jednu chvíli začne mít podezření, že muž v zelené dodávce má něco společného s vraždami mladých žen, jejichž těla jsou nacházena podél opuštěných silnic. Do příběhu postupně vstupuje také stopařka v podání Jamie Lee Curtis. Nuda? Určitě ne. Jde o pomalý psychologický thriller, který sází na atmosféru.

Film natočil Richard Franklin a jeho inspirace Alfredem Hitchcockem je poměrně výrazná. Místo uzavřeného bytu nebo domu ale přesouvá paranoiu na nekonečné australské silnice. A právě tam je největší síla filmu. Všude kolem vás je obrovský prostor, ale zároveň není kam utéct.

Jamie Lee Curtis a Stacy Keach ve filmu Hry na cestě
Foto: Avco Embassy Pictures

Zdroje: ScreenRant, The Numbers, IMDb, ČSFD, Dread Central

Diskuze
Pokud chcete přispět do diskuze, musíte se přihlásit.